LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ.

Josef Svatopluk Machar

LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ. (20. listopadu 1910)
Nad vychladlým tělem stanul Satan. Rozhlížel se. Jizba na stanici. Venku tma a telegrafní dráty skučí jednotvárně nářky svoje. Světlo svíčky zmítá se a hází žlutý odlesk po vyhublých lících. Zadíval se Satan teskně do nich: „Galilejský, zase jedna oběť!... Zase jeden, který uvěřil Ti, zase jeden, jemuž kříž Tvůj těžký zlomil páteř!... Neblahý ty kmete, nikdo ze všech lidí bez pokuty nedá vejít Jemu do své duše, Jeho nenechá v ní hospodařit!... Moudrost života zní, starče, jinak, tu má metropolit, patriarcha v paláci svém u plného stolu, 231 taškář pop ji má, jenž s odevzdáním tučné bříško celým žitím nese, činovník i kupec, velmož šlechtic, měšťan rozvážlivý – a ti všichni zavrou na dva západy svou duši, nedovolí vejít ničiteli, nedají svou páteř za terč kříži. Namalují si jej na praporec. Na zeď pověsí a lampu rozžhnou. V kostele mu o hodině jisté činí visitu. A jmeno Jeho na jazyku mají, neboť vědí, že je Galilejský dobrá firma, že má artikly, jichž titul táhne po vlasti a valně části světa. V rodině to zboží svědčí dětem, stát i škola při nich prosperují, kostel kvete. A co lidí živí, schopných, tuze přičinlivých lidí! A já také k účtu svému přijdu, co svět světem, tak můj obchod nešel, jak teď s touhle galilejskou firmou! Obchod nad obchody chacha, chacha! Ale otvírat Mu brány duše? Svěřit mu v ní celé hospodářství? 232 Dům svůj opustit dle slova Jeho, ženu, děti, kříž svůj vložit na hřbet a jít za Ním? Neviděl jsi, starče, když jsi pad a ztrhanými zraky zíral po Něm – že byl vzdálenější, než se ti zdál v dřívějším být žití? Kmete pošetilý, kostelníček na poslední vísce moh by býti šedé lebce tvojí učitelem! Všecko účelně tu zařízeno: bůh má nebe, já ten kšeftík světa, spokojen je kde kdo; patriarcha, pop i velmož, kupec, voják, měšťan, já i pánbůh – – do pořádku toho nemá sahati se nerozvážně...“ Dlouho zíral na ztrhané líce. Potom jakby útrpností dojat, pohladil mu bílé dlouhé vlasy, roztah velká netopýří křídla, až svit svíček zasyčel a zhasl, a vzlet oknem nad prostoru světa. 233
Básně v knize Krůčky dějin (in Svědomím věků 8, in Básnické dílo J. S. Machara):
  1. NAPOLEON.
  2. DVA REBELOVÉ. I.
  3. GOYA.
  4. LIBERTÉ – ÉGALITÉ – FRATERNITÉ
  5. SVATÁ ALLIANCE.
  6. LORD BYRON.
  7. U PANÍ CHARLOTTE VON STEIN.
  8. ROMANTIKA.
  9. CHARLES X.
  10. GOETHE.
  11. VERŠ PUŠKINŮV.
  12. LERMONTOV.
  13. CAR NIKOLAJ I.
  14. ZE VSI.
  15. KISMET.
  16. ŽIVOT.
  17. DVĚ DOBY ŘÍMSKÉHO ČLOVĚKA. I.
  18. METTERNICH.
  19. PAŘÍŽ 1848.
  20. 1848.
  21. BALZAC.
  22. HEREC.
  23. VANDR.
  24. ŽURNALISMUS.
  25. VÁLKA KRYMSKÁ.
  26. FORMAN.
  27. H. HEINE.
  28. „STRUMENTI CIECHI“.
  29. ARTHUR SCHOPENHAUER.
  30. POLSKÁ EMIGRACE.
  31. VIKTOR HUGO.
  32. CAROL I., KNÍŽE RUMUNSKÝ.
  33. NA BOJIŠTI U SADOVÉ.
  34. MAXMILIAN, CÍSAŘ MEXICKÝ.
  35. POLITIKOVÉ.
  36. CHARLES DARWIN.
  37. BŮH, CÍSAŘ, ČEST.
  38. UMUČENÍ SV. PETRA.
  39. GEORGE SAND.
  40. NAPOLEON III.
  41. 1870-1871.
  42. A. DUMAS PÈRE.
  43. KAISER WILHELM I.
  44. BYZANC.
  45. VOJÁČEK.
  46. PIUS IX.
  47. CAR ALEXANDER II.
  48. CAR ALEXANDER III.
  49. KARL MARX.
  50. DVĚ DOBY ŘÍMSKÉHO ČLOVĚKA. II.
  51. BEDŘICH SMETANA.
  52. KATOLICISMUS.
  53. SADI CARNOT.
  54. KRÁL MILAN.
  55. KOMMODORE DEWEY,
  56. PAUL VERLAINE.
  57. ŘÍM.
  58. VAGABUND.
  59. EVROPĚ.
  60. TICHÉ DRAMA.
  61. LEO XIII.
  62. MONOLOG STARÉHO VÉVODY.
  63. MOLTKE.
  64. DVA REBELOVÉ. II.
  65. POGROM.
  66. NA KONCI STOLETÍ.
  67. KRITICISMUS.
  68. BISMARCK.
  69. PASTEL.
  70. BALADA.
  71. MINIATURA.
  72. CIKÁNI.
  73. FR. NIETZSCHE.
  74. VĚK XIX.
  75. BALLADA Z ROKU 1905.
  76. BITVA U MUKDENU.
  77. DĚJINY.
  78. RUSKO V LEDNU 1905.
  79. IBSEN.
  80. VYPRAVOVÁNÍ ARCHIVÁŘOVO.
  81. SCHŮZE.
  82. PŘÍRODOPIS BYROKRATISMU.
  83. DĚLNÍK.
  84. J. VRCHLICKÝ.
  85. LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ.
  86. „NÁŠ LID.“
  87. FRANZ FERDINAND.
  88. V DEN DEVADESÁTÝCH NAROZENIN.