V zámeckém parku v odpoledním stínu(J5f)
se sešla vrchnost právě na svačinu(J5f)
pan hrabě paní komtesa Jak vždycky(J5f)
pan farář doplnil kruh idylický(J5f)
S odkrytou hlavou čekal stranou chvíli(J5f)
než páni sejít dolů uráčili(J5f)
pak kynem hlav byv vítán blahosklonně(J5f)
se blížil stále uctivě se kloně(J5f)
ku svému místu Kávu posvačili(J5f)
pan hrabě vonný doutník zapálili(J5f)
a ráčili i panu faráři též podat(J6f)
Že byla chvíle hovoru se oddat(J5f)
pan farář vyzván novinky své říci(J5f)
vyprávěl řečí měkce ševelící(J5f)
jak poddaní se včera ochmelili(J5f)
v hospodě dolní ale slušni byli(J5f)
že po žních svatba má být u Donátů(J5f)
neb Dorotka prý uprosila tátu(J5f)
by vdát se dovolil jí za Jeníka(J5f)
ač hoch jest jenom synkem chalupníka(J5f)
ten domek poslední tam při potoce(J5f)
že hoch je dobrý vždy se chová krotce(J5f)
a on pan farář prosí tady za ně(J5f)
by milostivá vrchnost shledla na ně(J5f)
příznivým zrakem Na to líčil dále(J5f)
jak celá ves se rozplývala v chvále(J5f)
komtesy slečny když ji uviděla(J5f)
jak na koníku včera letem spěla(J5f)
přes náves v pole Jeho milost kýval(J5f)
pochvalně hlavou do dálky se díval(J5f)
kde na panském mu lidé robotili(J5f)
i její milost dívala se chvíli(J5f)
na pole zlatem slunce ozářená(J5f)
pak jakby tím vším byla unavena(J5f)
hlasitě zívla Hledíc v neurčito(J5f)
komtesa nechá plynout řeči tyto(J5f)
jí nuda v unavených očích leží(J5f)
a bůh ví co jí mladou duší běží(J5f)
Pan hrabě přerušil pak chvíli ticha(J5f)
pochvalně vzpomínaje Metternicha(J5f)
velebil jeho moudrou politiku(J5f)
němčinu nosem mluvě podle zvyku(J5f)
a zvolna táhle kdo jej takto slyší(J5f)
hned uzná že zde mluví bytost vyšší(J5f)
prý pokoj máme lid je bohabojný(J5f)
a není třeba obávat se vojny(J5f)
aurea aetas zásluha to jeho(J5f)
se snesla v duše světa širokého(J5f)
I na Vídeň si vzpomněl s toužným steskem(J5f)
že duch tam vzplane životnějším leskem(J5f)
že člověk žitím zvýšeným tam žije(J5f)
s rovnými sobě u dvora jenž vždy je(J5f)
zářivým sluncem dárcem tepla světla(J5f)
Po líci Její Milosti teď letla(J5f)
lehounká červeň ňadra se jí vzdmula(J5f)
vzdech vyplynul I komtesa se hnula(J5f)
a k papa živě obrátila oči(J5f)
Ten tajnůstkářsky sedě kníry točí(J5f)
a míní zvolna že je počkat nutno(J5f)
že ví jak oběma je tady smutno(J5f)
že až ta sklizeň bude ve stodole(J5f)
a až tam bude po té svatbě dole(J5f)
tam jak ta holka uprosila tátu(J5f)
Pan farář spěchal dodat U Donátů(J5f)