Jsem člověk neučený svatý otče(J5f)
a nehbitý můj jazyk nedovede(J5f)
vyřídit všecko co by duše chtěla(J5f)
Nechť tedy apoštolská svatost tvoje(J5f)
má slitování s řečí neumělou(J5f)
prostého mnicha jenž se vůlí boží(J5f)
jen štětcem barvou vyjádřiti umí(J5f)
Tvá svatost nabízí mi slávu světa(J5f)
biskupskou hodnost v naší Florencii(J5f)
ah svatý otče mně však dáno není(J5f)
bych nad lidem vlád pastýřem se stana(J5f)
kde celý život ovečkou jsem býval(J5f)
A musil dát bych v oběť celé štěstí(J5f)
života svého blaženost své duše(J5f)
a církvi nevzešlo by zdaru z toho(J5f)
neb na místě jsa sobě nepříslušném(J5f)
jen škodit moh bych mimo vůli svoji(J5f)
a jenom hříchy obtížil bych sebe(J5f)
Ne nejsem zrozen k slávě panování(J5f)
Však propůjč svatý otče hodnost onu(J5f)
fra Antoniu mému bratru v řádu(J5f)
a kazateli nad vše výtečnému(J5f)
Fra Antonio z naší Fiesole(J5f)
je Bohem určen za pastýře stáda(J5f)
on hlas má jehož ovce poslouchají(J5f)
a říci umí všechno v malé chvilce(J5f)
co já na příklad vystihnout se snažím(J5f)
barvami na zdi v práci mnoha týdnů(J5f)
Blaženost víry odevzdání duše(J5f)
dar lásky boží slávu vyvolených(J5f)
to vše fra Antonio kouzlem řeči(J5f)
představí lidem v chrámě při kázání(J5f)
že z hlubin duše slzy vyvěrají(J5f)
a plní oči touhou rozzářené(J5f)
A ve všem ví si rady svatý otče(J5f)
Když v svatém Marku nakázal mi převor(J5f)
zobrazit v sále na zdi umučení(J5f)
Našeho Pána a já u pat kříže(J5f)
chtěl seskupiti církev zarmoucenou(J5f)
tož papeže a opaty a svaté(J5f)
fra Antonio rozeslal hned bratry(J5f)
po klášteřích i sebe vzdálenějších(J5f)
by vyprosili pro mne na čas nutný(J5f)
podoby věrné oněch svatých tváří(J5f)
jak byly kde jak já jich potřeboval(J5f)
A on to byl jenž ponukl mě k práci(J5f)
a od převora vymohl k ní souhlas(J5f)
bych v každé celli v naší Fiesole(J5f)
a u San Marco namaloval na zeď(J5f)
buď kříž a bratra před ním klečícího(J5f)
či výjev ze života Pána Krista(J5f)
smrt světce zázrak o němž vypravuje(J5f)
si pamět lidská rajské blaženosti(J5f)
jichž zbožné duše účastny se stanou(J5f)
i maloval jsem a fra Antonio(J5f)
přihlížel zkoumal radil povzbuzoval(J5f)
a nejen to i barvy obstarával(J5f)
i tabulky mi dával připravovat(J5f)
ze dřeva topolů když třeba bylo(J5f)
malovat obraz pro ten onen kostel(J5f)
a znalecky se staral aby dřevo(J5f)
už vyschlé bylo by se nekazily(J5f)
kladené barvy Avšak otče svatý(J5f)
toť zásluhy fra Antonia o mě(J5f)
a daleko by ještě nestačily(J5f)
a neuváděl bych jich jako důvod(J5f)
své prosby však fra Antonio takto(J5f)
chci říci podle okolností potřeb(J5f)
se o každého stará z bratří v řádu(J5f)
a nejen z bratří ale ze všech lidí(J5f)
kdož na blízko mu přijdou Ba co pravím(J5f)
i o každého o němž doslechne se(J5f)
že pomoci mu třeba Radou skutkem(J5f)
jak co kde nutno podepře a vzpřímí(J5f)
rozený pastýř křesťanského stáda(J5f)
dle slova Písma Promiň svatost tvoje(J5f)
široký běh mé řeči neumělé(J5f)
již pospíším si abych zodpovídal(J5f)
nač milostivě ještě tázala se(J5f)
A na chod mého žití způsoby mé(J5f)
a o mém malování vědět chtěla(J5f)
Já v řád náš vstoupil ve dvacíti letech(J5f)
Jsem dvakrát šťasten neb jsem štěstí duše(J5f)
vnuknutím božím barvami moh sdílet(J5f)
se všemi lidmi Vylíčil jsem prve(J5f)
jak maloval jsem po klášterech našich(J5f)
a s dovolením představenstva svého(J5f)
i jinde v klášterech a slavných chrámech(J5f)
A malování rozkoší mi bylo(J5f)
Já jím se kořil světicím a svatým(J5f)
já procítil vždy znovu lásku boží(J5f)
jež Syna vydá na potupu smrti(J5f)
a pro nás jen pro bídné hloupé tvory(J5f)
ach svatý otče stokrát maloval jsem(J5f)
snad kříž a tělo Spasitele na něm(J5f)
a stokrát též vždy slzy proudily mi(J5f)
z nehodných očí nad tou velkou láskou(J5f)
jež pro nás tohle všecko podstoupila(J5f)
by duše naše jednou v ráji zřely(J5f)
nebeskou slávu a tvář Pána Krista(J5f)
A nyní přišel rozkaz svatosti tvé(J5f)
bych v Řím se vydal a zde namaloval(J5f)
co přát si ráčí Převor dovolil mi(J5f)
a já jsem vyšel s duší rozjásanou(J5f)
že popřáno mi bude uzřít hroby(J5f)
v nichž leží těla svatých apoštolů(J5f)
že vzduch ten budu dýchat který oni(J5f)
dýchali kdysi na oblohu patřit(J5f)
k níž upřely se kdysi oči jejich(J5f)
a cestami jít jichž se nohy jejich(J5f)
kdys dotýkaly Tak jsem vykračoval(J5f)
já stařec svěže neb mě naděj vedla(J5f)
pod božím sluncem krajem usmívavým(J5f)
k svatému městu Zdráv a šťasten došel(J5f)
V klášteře řádu u Santa Maria(J5f)
přijali vlídně bratří bratra starce(J5f)
už úctu vzdal jsem apoštolským hrobům(J5f)
i pozůstatkům mučenníků světců(J5f)
vším duši opojil jsem po čem práhla(J5f)
a teď tu stojím před svatostí tvojí(J5f)
tvou šťasten milostí jíž nezasloužil(J5f)
jsem nikterak však beru ji a těším(J5f)
se z ní jak člověk bere teplo slunce(J5f)
ač si ho také nijak nezaslouží(J5f)
Ty poruč svatý otče Co ti libo(J5f)
já malovat chci Dar ten Bůh mi svěřil(J5f)
bych užíval ho k oslavení církve(J5f)
jež sadem jeho je na této zemi(J5f)
a jehož ty jsi vrchním zahradníkem(J5f)
Však něco svatý otče Pozval jsi mě(J5f)
dnes k stolu svému Vyznamenal(J4f)
jsi sprosťáčka však pochybu mám jednu(J5f)
Je pátek totiž a my mniši řádu(J5f)
my v den ten postíme se Snad můj převor(J5f)
dá dovolení ale nutno předem(J5f)
se otázat a o ně poprositi(J5f)
Ať dovolí tvá svatost apoštolská(J5f)
bych v klášter Sopra Minerva se vydal(J5f)
a vyprosil si odpuštění postu(J5f)