Hleď kterak hvězdy Velikého Vozu(J5f)
rozžehly slavně stříbrná svá světla(J5f)
Noc poslední to kdy je pozdravujem(J5f)
z milanské půdy Myslíš Francesko můj(J5f)
až zítra hledneme k nim z jiných krajů(J5f)
a potom z Francie je vidět budem(J5f)
že pozměněno bude světlo jejich(J5f)
či postavení jejich bude jiné(J5f)
Vlast rodná země proč chtít věznit ducha(J5f)
v malinkém koutku možno domovem li(J5f)
mít ten svět celý Kolikrát mi vytkli(J5f)
že Florenčanem nejsem zapáleným(J5f)
že nechci cítit bídu Italie(J5f)
ba že jsem v službě těch kdož meč svůj kladou(J5f)
na hrdlo její Lidé pošetilí(J5f)
Co platna jest jim sláva Florencie(J5f)
i volnost země italské když v nitru(J5f)
otročí každé hlouposti a bludu(J5f)
své vlastní duše Zajásal bych blahem(J5f)
vznést kdybych moh se k oněm hvězdám Vozu(J5f)
a nazvat i je domovinou svojí(J5f)
Tak zítra zmizí Milan s očí našich(J5f)
a všecko s ním let žití valná řada(J5f)
radosti muka práce započaté(J5f)
nic dokonáno a co dokonáno(J5f)
živořit bude pomíjivou troskou(J5f)
Však vytkli mi to Michel Agniolo kdys(J5f)
tak vyhrk na mě Pravda stačí jiným(J5f)
malířům lidožroutům podat hrůzu(J5f)
trápení lidských muka mučenníků(J5f)
smrt Ježíšovu vraždy neviňátek(J5f)
A stačí také hovět náboženství(J5f)
jak zvykem dnes je z ulice vzít dívku(J5f)
bohatých forem krásy jež se líbí(J5f)
jak zelinářce tak i obchodníku(J5f)
a s děckem vyměnit ji v svatou Pannu(J5f)
by potom v chrámě visíc poslouchala(J5f)
žvastavé prosby prostoduchých lidí(J5f)
můj Melzi chraň se takového kšeftu(J5f)
Já sobě sám byl jediným vždy soudcem(J5f)
já viděl chyby kterých nezřel nikdo(J5f)
a vím též že jsem dal cos do svých prací(J5f)
co ničí oko nikdy nepostihne(J5f)
Však také hotov býval jsem v té chvíli(J5f)
kdy v duši hotovo mé dílo bylo(J5f)
a já je viděl lhostejno mi potom(J5f)
zda na plátně je nebo na zdi stěny(J5f)
a lhostejno mi že co lidem podám(J5f)
jsou trosky nebo náčrtky a plány(J5f)
Já zrodil je žil s nimi já je viděl(J5f)
jak mně dozrály mně to dostačilo(J5f)
Strom kámen člověk květina i motýl(J5f)
je každý světem o sobě a v sobě(J5f)
a každý pro sebe má zákon zvláštní(J5f)
jímž řídí žití svoje veškerenstvu(J5f)
ať tvor to myšlenka či lidské tělo(J5f)
umění věda vládne zákon jeden(J5f)
toť života a smrti vzejde símě(J5f)
a vzroste pod slunečným teplým světlem(J5f)
květ vydá dobu prožije své lásky(J5f)
by plodem jejím druh svůj zachovalo(J5f)
a potom hyne běda člověkovi(J5f)
když zneuznaje zákonnou tu nutnost(J5f)
obtíží cizím břemenem svá křídla(J5f)
a ducha svého v otrockou dá službu(J5f)
Hle Michel Agniolo Duch jeho kdysi(J5f)
schopností tolik dostal od Osudu(J5f)
že největším být moh z těch velkých všechněch(J5f)
jež země nesla ale náboženství(J5f)
jakoby přerazilo páteř jeho(J5f)
a sestřihalo křídla duše jeho(J5f)
po zemi plazí se má černo v nitru(J5f)
a k nebes klenbě vzletnout nedovede(J5f)
Do jeho domu nikdy nejde radost(J5f)
a žádná práce jeho nesměje se(J5f)
a poví li cos obrazem či dlátem(J5f)
ty výroky se truchle zemí plazí(J5f)
jak hrozná nemotorná mořská želva(J5f)
Tak náboženství Žena s druhé strany(J5f)
na duši tvoji číhá mít ji chtějíc(J5f)
otrokem odevzdaným rozmarů svých(J5f)
Ach Mona Lisa Roky tři jsem válčil(J5f)
s tím hadím hledem přimhouřených očí(J5f)
až jal jsem jej a uvěznil svou barvou(J5f)
Chraň svobody své duše v tom je všecko(J5f)
a jinak rozdat můžeš vše což tvého(J5f)
skvost peníz lásku úsměv dobrodiní(J5f)
A dávej rád vždyť příjemno to duši(J5f)
a všecko dej však nikdy duši samu(J5f)
A na vše co tu kolem ať to lidé(J5f)
či zvěř či rostlina či pták či kámen(J5f)
má člověk patřit s úsměvem a láskou(J5f)
neb vždy a všude všecko mluví k němu(J5f)
bratrským slovem o společné sudbě(J5f)
A ve všem objeví se jistá krása(J5f)
líc šeredná ji má tvor nejhnusnější(J5f)
a vždy cos příbuzného si v nich najdeš(J5f)
A bez obavy dívej se vždy v nebe(J5f)
neb usmívá se nad radostmi žítí(J5f)
jsouc šťastno že smí jasnomodrou klenbou(J5f)
být stanem jejich nehledej v tom modru(J5f)
strašného boha jenž by pozor dával(J5f)
na slabůstky tvé lidské nenajdeš ho(J5f)
žij jak tví bratři rostlina pták kámen(J5f)
a beze hrůzy můžeš myslit na smrt(J5f)
jež důsledkem je nutným toho žití(J5f)
Jak žíti však když svatá inkvisice(J5f)
po bohaprázdných výrocích tvých slídí(J5f)
a čeká jen by polapit tě mohla(J5f)
Dej masku duši maska stačí světu(J5f)
a lhostejno mu co v svém nitru neseš(J5f)
Tvých časů hloupost přísně daň si žádá(J5f)
tož zaplať mu ji vždyť by hrubá ruka(J5f)
pohasit mohla světlo žití tvého(J5f)
a k tomu přivoliti nemáš práva(J5f)
sám sebou dost je život náš už krátký(J5f)
A dokud žiješ omezit se nedej(J5f)
v rozletech myšlenek svých zkoumání svém(J5f)
co kolem tebe vše je nekonečnost(J5f)
v hloub dál i šíř vše nekonečnost samá(J5f)
Čas který žiješ věčnosti je částkou(J5f)
tu prožíváš snad krátce však ji žiješ(J5f)
Pusť myšlenky své nevaž jich jak váží(J5f)
své draky hoši ve hrách o podzimi(J5f)
by z nejvyšších je končin náhle stáhli(J5f)
pusť bez pouta je však se zase vrátí(J5f)
vždyť duše tvoje jest jim rodným hnízdem(J5f)
kde odpočinou po každičkém letu(J5f)
kam přijdou tvůj li dožit úkol umřít(J5f)
Tak já můj Melzi beze stesku chystám(J5f)
se k letu do Francie k metě k žití(J5f)
Já nevím Jako stříbrolesklý oblak(J5f)
jenž pluje všude domovem a nikde(J5f)
jen místo změním bych žil dále po svém(J5f)
Voj Vozu Velkého se obrátila(J5f)
je po půlnoci V těchto zimních nocích(J5f)
se hvězdy zvláště zabarveně jiskří(J5f)
Však čas je k spánku Zítra čeká cesta(J5f)
Spi blaze Francesko můj mladý druhu(J5f)