ZVONY

Josef Svatopluk Machar

To bylo kdys kdy nudili mě lidé(J5f) a kdy jsem rozumíval řečem věcí(J5f) Má bába brávala mě časem s sebou(J5f) když návštěvou šla Často ke Kleinovům(J5f) Tam páchl tabák vůně levandule(J5f) a voskovky tam měli v oknech Bába(J5f) si s paní Kleinkou povídala Někdy(J5f) pan Klein vstoup vážným krokem kouře dýmku(J5f) v zelené zástěře a v korálkové(J5f) čepičce jakés do světnice(J4f) kýv mlčky pozdrav k oknu stoup a potom(J5f) zas tiše vyšel Nudil jsem se tuze(J5f) těch paní hovor nijak nebavil mě(J5f) a kočky ani psa ni jiných zábav(J5f) tu nebylo Pan Klein mě nezajímal(J5f) neb mlčel vždycky nudný byl to patron(J5f) Leč za čas o něm hovořily věci(J5f) Já poslouchával hlahol našich zvonů(J5f) večerních zvonů s děkanského chrámu(J5f) a slyšel že si zvony povídají(J5f) To jde pan Klein tak zahovoří prvý(J5f) a druhý řekne nato Ano pan Klein(J5f) a oba potom zároveň Klein Klein pan Klein(J6m) A prvý hlásí zas že to jde pan Klein(J5f) a druhý přitaká a oba nato(J5f) dvojhlasem zvoní Klein Klein Klein(J4m) A teď pan Klein se stal v tom mojím světě(J5f) kýms důležitým hovořily zvony(J5f) si o něm rozvážně a jenom o něm(J5f) a nejen v sobotu si povídaly(J5f) i za nedělních slavných dopolední(J5f) kdy náměstí se hemžívalo lidstvem(J5f) snad spatřily jej neboť volat začly(J5f) a hlásaly že jde pan Klein Klein Klein(J5m) Dnes ještě slyším li ty zvony v rodném městě(J6f) hlaholí stále k duši mé Klein Klein(J5m) A vidím jej jak tiše kráčí k oknu(J5f) v zástěře zelené a čepičce té(J5f) z korálků stkané kouří dýmku mlčí(J5f) a pokoj ten má voskovice v oknech(J5f) a dýše tabákem a levandulí(J5f)

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

709. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 416. Z výšky té sme jednomu se divu (Jan Kollár)
  2. 509. Tu též stála velká květohrázná (Jan Kollár)
  3. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  4. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  5. ZAČÁTEK A KONEC. (Antonín Klášterský)
  6. „Z DUŠEVNÍ DÍLNY“. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Mezi zn. 106. a 107. Letní čas byl, větřík vůně dýchal, (Jan Kollár)
  8. ČTENÁŘKA. (Karel Václav Rais)
  9. VESELÁ BALLADA O DOBRÉM SPANÍ. (Emanuel z Čenkova)
  10. RUKOPIS. (Josef Merhaut)