ZVONY

Josef Svatopluk Machar

To bylo kdys, kdy nudili mě lidé a kdy jsem rozumíval řečem věcí. Má bába brávala mě časem s sebou, když návštěvou šla. Často ke Kleinovům. Tam páchl tabák, vůně levandule a voskovky tam měli v oknech. Bába si s paní Kleinkou povídala. Někdy pan Klein vstoup vážným krokem, kouře dýmku, v zelené zástěře a v korálkové čepičce jakés do světnice, kýv mlčky pozdrav, k oknu stoup a potom zas tiše vyšel. Nudil jsem se tuze, těch paní hovor nijak nebavil mě, a kočky ani psa, ni jiných zábav tu nebylo. Pan Klein mě nezajímal, neb mlčel vždycky – nudný byl to patron. Leč za čas o něm hovořily věci. Já poslouchával hlahol našich zvonů, večerních zvonů s děkanského chrámu, a slyšel, že si zvony povídají: To jde pan Klein – tak zahovoří prvý a druhý řekne nato: Ano, pan Klein, a oba potom zároveň: Klein, Klein, pan Klein. A prvý hlásí zas, že to jde pan Klein, a druhý přitaká a oba nato dvojhlasem zvoní: Klein, Klein, Klein... A teď pan Klein se stal v tom mojím světě kýms důležitým – hovořily zvony si o něm rozvážně a jenom o něm a nejen v sobotu si povídaly i za nedělních slavných dopolední, kdy náměstí se hemžívalo lidstvem, snad spatřily jej, neboť volat začly a hlásaly, že jde pan Klein, Klein, Klein... Dnes ještě, slyším-li ty zvony v rodném městě, hlaholí stále k duši mé: Klein, Klein. A vidím jej, jak tiše kráčí k oknu v zástěře zelené a čepičce té z korálků stkané, kouří dýmku, mlčí, a pokoj ten má voskovice v oknech a dýše tabákem a levandulí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

709. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 416. Z výšky té sme jednomu se divu (Jan Kollár)
  2. 509. Tu též stála velká květohrázná (Jan Kollár)
  3. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  4. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  5. ZAČÁTEK A KONEC. (Antonín Klášterský)
  6. „Z DUŠEVNÍ DÍLNY“. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Mezi zn. 106. a 107. Letní čas byl, větřík vůně dýchal, (Jan Kollár)
  8. ČTENÁŘKA. (Karel Václav Rais)
  9. VESELÁ BALLADA O DOBRÉM SPANÍ. (Emanuel z Čenkova)
  10. RUKOPIS. (Josef Merhaut)