„Z DUŠEVNÍ DÍLNY“.

Josef Svatopluk Machar

– – dejte, prosím, nám pro první číslo aspoň hrstku vzácných svojich jisker, by v nich bylo celé naše chtění – tak mi píší často redaktoři, duše prostodušné, z dálné vlasti. Byl jsem pozván kdesi. Paní domu dala vzpláti kuchyni své slávou, rýnská réva perlila se v číších, modrý cigar dým se krouže voněl. Paní domu živě vyprávějíc zmínila se jako mimochodem o Granadě, o španělských nocích, ženách krasavicích, hrdých mužích, o lahodě řeči hidalgů těch – tu jsem s povinným vpad překvapením: – Ah, vy znáte řeč tu? Závidím vám! – Hostitel můj odfouk spokojeně oblak dýmu: – Nu, tak promluv něco, řekni honem něco španělského! – Paní zarazila, zarděla se: – Jaký nápad! Vyhrknout tak na mě: promluv něco! Vám je cizí řeč ta, a ty řekneš náhle: promluv něco! – A tak k smíchu jí to rázem bylo, že se ani stišit nedovedla. Pán však v chvilce na to řekl znova, (cítil jsem, že rád by se byl blyskl španělštinou svojí polovice): – Nu, tak aspoň větu jednu řekni! – Paní dala do smíchu se znovu: – Blázínek jsi – řekla správně česky. – Blázínek jsi – smála se mu dále... – Napište nám pro to první číslo! – píší prostodušní redaktoři z dálné vlasti... Kdybych smát se uměl, jak se smála tenkrát ona paní (kdyby velké modré zvonky v lese mohly zvonit, zněly by tím smíchem) řekl bych jim: – Blázínci jste všichni – řekl bych tak, smál bych se tak k tomu, (při tom smíchu by to nebolelo). Takto píši, mrzutý jsa patron, jenž už dávno odvykl se smáti: – Drahý pane, království mi dejte, nesvedu vám řádky na komando; nevykřešu ani jiskry z duše, právě proto, že jste řekl: vykřeš. Nejsem vládcem veršů svojich, pane, ba, mé verše jsou tak zlomyslné, že když přál bych si jich – nepřijdou mi, a když klid chci míti – hrnou se mi hlavou, duší, jazykem a prsty, že mi bývá, redaktore drahý, jak bych si byl lehl v mraveniště – volej však je, verš se neukáže, bědný pán jsem čeledi té bídné. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

509. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  2. RUKOPIS. (Josef Merhaut)
  3. U BÁSNÍKOVY MATKY. (Antonín Klášterský)
  4. CTITELKY. (Antonín Klášterský)
  5. ZVONY (Josef Svatopluk Machar)
  6. 436. „Sám? – ei věru velkou křivdu děješ (Jan Kollár)
  7. PETRU BEZRUČOVI. (Josef Svatopluk Machar)
  8. báseň bez názvu (Bohdan Kaminský)
  9. To všecko pro vlasť... (Růžena Jesenská)
  10. ZAČÁTEK A KONEC. (Antonín Klášterský)