Havíři.

František Cajthaml-Liberté

Tolik se nás hemží v černém mraveništi, tolik slzí, potu, krve do něj prýští! Tolik ran kladivem, až se ruka třásla, tolikrát nám v hrůze matná lampa shasla! Tolik šťávy již se vysušilo z těla, tolik vrásek již se vrylo v bledá čela! Tolik hlav se tupě k vpadlým prsům chýlí, tolik ztratili jsme v cizí službě síly, že nesmíme slyšet štkání děcka, matky, když jsme na podzemní denně hnáni jatky. Tolik je nás ve tmě u pat Rudohoří – když sem jiskra vletí, shasne v bídy moři...

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

125. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ODPLATA (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  3. VÝBUCH (František Cajthaml-Liberté)
  4. Pohřeb. (František Cajthaml-Liberté)
  5. Umírající chudina. (Emanuel z Čenkova)
  6. IV. Co vzal nám kdo, co zašlapal nám v bláto, (Josef Václav Sládek)
  7. Hornická. (Adolf Heyduk)
  8. KRÁDCI SKVOSTŮ (Antonín Sova)
  9. VIIl. VOX HUMANA. (František Leubner)
  10. Dojmy z vlaku. (František Cajthaml-Liberté)