DÍTĚ.

Otakar Auředníček

Ó dí jak se sladce směje(J4f) a bezstarost rtů tvých květ(J4m) a přece tolik beznaje(J4f) ti chys ce pus svět(J4m) Ó květe von jem (J4f) tvá hlavička se v smíchu chý(J4f) a ten tvůj úsměv je tak mi(J4f) že nelze ani podět(J4m) Ty rov jsi všech krá tem(J4f) a krásy víc v svém líčku máš(J4m) a přece kleto celým světem(J4f) se opuštěno uráš(J4m) Ty milucích plode svěží(J4f) ty no v kterých hvězdy sněží(J4f) jsi dechem co hy leží(J4f) v tvých úsměvech co lásky máš(J4m) A vidím boudoir teď ma(J4f) jenž prosyce jest(J4m) koberce těž vše kol ha(J4f) na nichž zřím těž že kvést(J4m) Jest ule vyzdoben ce(J4f) a okna kryje voj stmě(J4f) by polib jich nevily(J4f) truchli sbory mých hvězd(J4m) Sem lásku svoji ukrývali(J4f) kdy je manžel sta tak(J4m) ktemu za peníz ji dali(J4f) v sen těž zavřel mdlý svůj zrak(J4m) Polib skvrny jako že(J4f) na ňadra ty rety muže(J4f) vždy tiskly když ji vinul úže(J4f) zapomněli na vše pak(J4m) Těch no všech ó lásky(J4f) tys posvěce bylo plod(J4m) kdy manžel čelo sa vrásky(J4f) svůj cha zrak v tvé líčko vbod(J4m) A viděl v to tahy ci(J4f) a zachvěl se jako list břízy(J4f) kdy posled pták v dálce mi(J4f) a ule přes plá vod(J4m) Tam v ložnici své ženy še(J4f) od tvé matky oderval(J4m) ten stařec vztek tice(J4f) ti nadávky a kletby dal(J4m) Máť v hořečce po to vztáhla(J4f) svou ruku mar vedle sáhla(J4f) kol prázdnota jen neobsáh(J4f) ó noci v nichž ji rdousil žal(J4m) Ó třeš a sl moře(J4f) a muka s bídným mužem žít(J4m) ty nevíš co je hoře(J4f) a kobáš se v sen a klid(J4m) Pak sta žena za plat ma(J4f) vycho ty seznáš žaly(J4f) a bezejmen v ci li(J4f) kdes budeš krutou nou mřít(J4m) Ó plode lásky úsměv slad(J4f) květ rtů tvých a milou zář(J4m) Ty sníš že čelo dra matky(J4f) se chý k to na polštář(J4m) Když zřím tvých očí mod květy(J4f) když slyším ma lkát tvé rety(J4f) vždy jest mi jak bych osud kle(J4f) měl udeřiti v sprostou tvář(J4m)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

946. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. „Jenž na nebe vstoupiti ráčil.“ (Xaver Dvořák)
  2. Procitnutí. (Alois Škampa)
  3. Hořké sonety. (Xaver Dvořák)
  4. NOC. (Herma Pilbauerová)
  5. Má láska. (Julius Alois Koráb)
  6. Hodina s Tebou (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ballada o dceři krále Jana. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Příteli, který oslepl. (Bohdan Kaminský)
  9. POESII. (Zikmund Winter)
  10. Ulétla. (Antonín Klášterský)