ODPOLEDNE

Josef Svatopluk Machar

Vřelá lenost zamkla oči lidem, ptákům, květům – všemu – v modravém snu dřímá cypřiš, metly trav se kloní k zemi, a ty listy starých dubů stočily se... Sedím v stínu tmavé sosny; břeh jde v moře rozervanou rudou skalou. Moře jaksi líně dýše, ze zvyku víc nastavujíc modré plochy šikmým bleskům k lámání se. Bílé mráčky zářnou oblohou se vlekou, trhají se, vlastní tíhou klesají ty trosky k vodě, řídnou, taví se v ní, mizí. Myšlenky a sny mé s nimi. Trhají se, klesají mi v zlatomodré hravé plochy – nemožno jich zadržeti. Pak i duše za nimi jde, splývá s mořem, oddychuje jeho dechem, v jeho plochách, v ní se lámou šikmé blesky, žije nekonečnost jeho, mluví jeho tichým šumem – ale mrtev sluch i cit je a tma v očích...

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

953. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. (GROTTA AZZURA.) ( H. Uden)
  3. Ticho. (Adolf Heyduk)
  4. VLAJKA ŽIVOTA. (Adolf Brabec)
  5. MOŘE (František Odvalil)
  6. Osamělost. (Julius Alois Koráb)
  7. ARKONA (František Serafínský Procházka)
  8. Pohřeb na moři. (Irma Geisslová)
  9. U moře. (Otakar Mokrý)
  10. Za Františkem Hochmanem. (Karel Hlaváček)