ODPOLEDNE

Josef Svatopluk Machar

ODPOLEDNE
Vřelá lenost zamkla oči lidem, ptákům, květům – všemu – v modravém snu dřímá cypřiš, metly trav se kloní k zemi, a ty listy starých dubů stočily se... Sedím v stínu tmavé sosny; břeh jde v moře rozervanou rudou skalou. Moře jaksi líně dýše, ze zvyku víc nastavujíc modré plochy šikmým bleskům k lámání se. Bílé mráčky zářnou oblohou se vlekou, trhají se, vlastní tíhou klesají ty trosky k vodě, řídnou, taví se v ní, mizí. [117] Myšlenky a sny mé s nimi. Trhají se, klesají mi v zlatomodré hravé plochy – nemožno jich zadržeti. Pak i duše za nimi jde, splývá s mořem, oddychuje jeho dechem, v jeho plochách, v ní se lámou šikmé blesky, žije nekonečnost jeho, mluví jeho tichým šumem – ale mrtev sluch i cit je a tma v očích... 118
Básně v knize Výlet na Krym:
  1. NOC VE VLAKU
  2. LETEM PŘES HALIČ
  3. ODĚSSA
  4. MOŘE
  5. NA LODI
  6. JALTA
  7. PORTRÉT MÉ HOSTITELKY
  8. RANNÍ HODINY
  9. AI PETRI*)
  10. CIKÁDY
  11. DÁČA GONČAROVA.*)
  12. VYJÍŽĎKA NA AI PETRI
  13. GURSUF.
  14. POLEDNE
  15. MARGARITA
  16. „KRYMSKÉ SONETY“
  17. OREANDA
  18. ALUPKA
  19. VEČER
  20. SAVELIJ
  21. FEUILLETON
  22. ODPOLEDNE
  23. ZÁPAD
  24. POZDRAV Z DOMOVINY
  25. MŮJ OTČE...
  26. DEVÁTÁ VLNA
  27. METAMORFOSY
  28. VEČER U MOŘE
  29. S BOHEM...
  30. VE VLAKU
  31. VE VÍDNI