ALUPKA

ALUPKA
Jak pohádka je v bujném parku skrytá, z té zeleně jen řada vížek kmitá,kmitá. Pohádka maurská, dítě Orientu, s gotickou zdobou ostrých ornamentů. Sen Islamu s mystikou středověku se snoubí v harmonii luzných vděků. Sen Islamu nad bájným mořem chví se, gotické vížky do skal rýsují se, do skalných ploch, jichž hroty v nebe běží též jako špice středověkých věží... A ten, jenž vysnil pohádku tu kdysi, v tom jednom sále v zlatém rámu visí, ctihodný kníže, v límci převysokém, s mračivým čelem, přísným, chladným okem, [107] ctný gubernator, jehož slávu dýchá silnice z Bajdar v Jaltu, Krymu pýcha, rek, maršál, jenž sil v tuhém bojování Kavkazem čest a hrůzu ruských zbraní. 108