CIKÁDY

Josef Svatopluk Machar

CIKÁDY
Z planého vína nad cestu se klonícího v zářícím bílém ránu poprvé jsem slyšel jak polní trubky zvuk kovový třepotavý zpěv cikád jižních. Jak by to zvířátko si deklamovat chtělo svým monotonním hlasem řadu hexametrů, jásavě začne, bez caesur je říká – v čtvrtém zarazí náhle. Kdys... před věky... šel asi antickým tím krajem v zářícím bílém ránu mladý poet řecký a recitoval patře na thalassu modrou zpěv z Odysseje... A malou trosku tu – půl čtvrtá hexametru – zachytla v planém víně pramáť učenlivá, a dnes jí jedna druhou překřičeti chcete, cikády moje! [79]