Sonet o dětech soumraku.

Josef Svatopluk Machar

Červ jakýs užírá nám kořen žití... A zeleň každé sporé naděje nám samým zdá se tak už chorou býti, že nevěříme, že v květ vyspěje. Cíl života se nám kams v prázdno řítí, však není sil vjet v jiné koleje, všech radostí, všech krás v tom světě sytí jdem hladoví vždy v světa peřeje. Jsme apatičtí s tichou zoufalostí a resignujem plni otravy na každý zákmit světlé budoucnosti. A minulosť? Tu bychom bez váhání v klín nepaměti vrhli mlhavý – a každý právě prožitý den za ní...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

314. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLI. (František Leubner)
  2. SÁM. (J. B. Polom)
  3. AKKORDY SEVERNÍ. (Irma Geisslová)
  4. Osud. (Josef Václav Sládek)
  5. Píseň tuláka. (Augustin Eugen Mužík)
  6. V hluku, plesu tone (Jiljí Vratislav Jahn)
  7. LEHKOMYSLNÁ IMPROVISACE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Krůpěje. (František Serafínský Procházka)
  9. TAJEMSTVÍ. (Irma Geisslová)
  10. Nic není... (Augustin Eugen Mužík)