V. DIGITALIS.

Josef Svatopluk Machar

1-1 Vy víte, jak to v lázních chodí: 1-2 sedíte s lidmi u stolu, 1-3 sem tam se pohled, slůvko hodí 1-4 a za pár dní jste pospolu 1-5 jak ode dávna staří známí, 1-6 svůj životopis sdělí s vámi, 1-7 stav rodiny, své zkušenosti, 1-8 ba, pátrá-li se chvíli jen, 1-9 jste podle jistých okolností 1-10 se známým jeho příbuzen. 2-1 Tak bylo letos. Ke stolu si 2-2 pán s dámou ke mně přisedli, 2-3 on robustní je, hezký, rusý 2-4 a zajímavě pobledlý 2-5 a onavůně zavoněla, 2-6 když lehce na židli se schvěla 2-7 jak sylfida je tenká, něžná, 2-8 oči modré andělské, 2-9 vlas plavý, roba drahá, sněžná, 2-10 chic VídněQ1741, krajky bruselské. 3-1 On rytmistrem je u hulánů, 3-2 na stav svůj hrdý velice, 3-3 je cele oddán zeměpánu, 3-4 velké smělé ambice, 3-5 neb Zofčina to touha stála 3-6 mít brzy muže generala, 3-7 prim hráti v celé garnisoně, 3-8 a dům vést plný nádhery, 3-9 mít lokaje a revír, koně 3-10 a dávat skvělé večery. 4-1 A dál a dále vyprávěli, 4-2 neb ten, kdo mluví, baví se, 4-3a že prý je to roman celý 4-4 jak poznali se, vzali se: 4-5 sylfida byla na studiu, 4-6 po skvěle vzatém gymnasiu 4-7 z byla slibná filosofka, 4-8 jež dovedla dřít do rána 4-9 tu přišel hulán, vzplála Zofka 4-10 a vzala sobě hulána. 5-1 Nu, romanem však mohlo býti, 5-2 jak svědčil každý okamžik, 5-3 cos jinéhoto spolužití 5-4 a jejich prapodivný styk: 5-5 neb její oči, mlčela-li, 5-6 v něm jaksi neklid vyvolaly, 5-7 a řekla-li co, zaohrocen 5-8 se každý výraz tak zdál být, 5-9 by v něm, jenž míň byl řeči mocen, 5-10 moh vzteklý pohled roznítit. 6-1 Dny míjely. Tu koncert, výlet, 6-2 tu picknick v trávě paseky, 6-3 tu s hulánem jsem vyjel střílet 6-4 i v karty hrál s ním bezděky 6-5 a se Zofinkou na procházce 6-6 o ženské trochu o otázce, 6-7 o VídniQ1741, PratruQ264752, Kahlenbergu, 6-8 o císaři a o dvoru, 6-9 o Schnitzlerovi, Altenbergu 6-10 jsme byli v čilém hovoru. 7-1 jednou řekla: „Tušíte to 7-2nad sílu člověk nemůže 7-3 chci se ještě tohle leto 7-4 dát soudně rozvést od muže. 7-5 Náš svazek lží je, komedií, 7-6 hanbou mřela bych, že žiji 7-7 a dovedou-li jiné nyní 7-8 otročit ještě mužům svým 7-9 nechci býti otrokyní, 7-10 pouta svoje odhodím. 8-1 Muž takový! Jen sobec, hrubec, 8-2 karbaník, pijan nemírný, 8-3 kulturou barbar, vědou trubec 8-4 a s atmosferou konírny 8-5 přes tři roky ženou mu jsem, 8-6 tři roky zalykám se hnusem: 8-7 on postrachem je eskadroně, 8-8 neb jako se mnou mluví s , 8-9 a rád snad jen svého koně, 8-10 jeť arci jezdec precisní. 9-1 Však slovy práská jako bičem 9-2 a bije vším, co v ruce , 9-3 a kolikráthnán zhouby chtíčem 9-4 smrt připravoval oběma 9-5 síly jsou vyčerpány, 9-6 nervy jsou přetrhány 9-7 dál nelze! A přec milovali 9-8 jsme se kdys žárem takovým, 9-9 že v celé VídniQ1741 jsme se stali 9-10 pro lásku vůbec příslovím!“ 10-1 Tu zaplakala: „V noci byla 10-2 zas hrozná scena. Po jedné 10-3 ruka jeho probudila 10-4 a jen mi v oči pohledne, 10-5 laje. Prohrál v kartách zase. 10-6 k odpovědi vzchopila se, 10-7 a tu on teprv rámus ztropil, 10-8 že dům se třás v tu hodinu, 10-9 a takhle za hrdlo chopil 10-10 mám dojista tam modřinu. 11-1 Dám rozvést se, mám-li být živa. 11-2 A věna svého se zbytkem 11-3 (co neprobil, co ještě zbývá) 11-4 a s obrazy a nábytkem 11-5 půjdu do své milé VídněQ1741, 11-6 žít budu zálibám svým klidně: 11-7 mít menší dům tam pronajatý, 11-8 mít v zimě svoje večery, 11-9 zvát komponisty, literaty 11-10 a jít do dvorní opery.“ 12-1A muž vášco těm plánům říká?“ 12-2 Jen pohodila kadeří: 12-3To víte, zvyk to násilníka, 12-4 že v možnost vzpoury nevěří. 12-5 Kůň jeho také nevzepře se 12-6 a ranám vzdor jej stále nese 12-7 a ostatně jsem přesvědčena 12-8muž žádný sebe nezradí 12-9 že kterákoli jiná žena 12-10 docela mu nahradí. 13-1 Teď k manevrům se odebere, 13-2 a chci k advokátu jít 13-3 vím, překážky jsou v cestě steré, 13-4 však musím, musím zvítězit 13-5 jsem takto člověk? – Jsem žena? 13-6 Vždyť jak bych byla uzavřena 13-7 s bestií nerozumnou v kleci 13-8 pro rozmar její surový 13-9 a mám právo žíti přeci, 13-10 nuž, rozbiju své mřížoví!“ 13-11 A hulán? Jednou odpoledne 13-12 sám přijde ke mně do bytu, 13-13 vzal cigaro a ze spod vzhledne: 13-14Tak jste vyslech necitu? 13-15 řeklavšak se chlubila mi, 13-16 jak pochopena byla vámi 13-17 no, víte, z těch úst nejdou slova, 13-18 z těch úst jdou jehly, špendlíky 13-19 vbít do těla je člověkova, 13-20 v tom umělec je veliký. 14-1 rozvést se? Nu, s pánembohem, 14-2 jsem hotov. To mrzí jen, 14-3 že v ohledu to bude mnohém 14-4 veliký skandál. Vysvlečen 14-5 tu člověk je před kamarády 14-6 a jako v snu si neví rady: 14-7 neb mluví-li, tu těžko říci, 14-8 každé slovo závaží 14-9 a mlčet? Hloupé. V každé líci 14-10 je něco, co uráží. 15-1 mohu svědčit, co to roste 15-2 z těch dnešních ženských studií: 15-3 dáš do školy to děvče prosté 15-4 a zpět ti dají bestii. 15-5 Co ta vymyslí za trápení, 15-6 jak ta ti v každém okamžení 15-7 tak nonchalantně, nekrvavě 15-8 zná život z těla ubírat 15-9 a ty si jenom jedeš k hlavě 15-10 a víš, co je to umírat! 16-1 Jsi veselk medvědu rovná 16-2 a mlčíšostře vyčte ti, 16-3 že pohledem ji práskáš zrovna; 16-4 cos řekneš ti věděti, 16-5 že nevíš, kdy žil Alfons Šestý, 16-6 žes nečet Marka Pola cesty, 16-7 a neznáš, kolik Scipionů 16-8 kdys bylo v ŘíměQ220 pravěkém 16-9 bůh, jen když mám eskadronu, 16-10 cítím se zas člověkem! 17-1 Nu, sláva bohu! Odejedem 17-2 teď na pár neděl v závětří 17-3 co je to, nebýt bit tím hledem 17-4 a dýchat jak pták v povětří, 17-5 to nikdy nevysvětlím světu! 17-6 Manevry mámepráce je tu, 17-7 štrapácí, shonu, žízně, zlosti, 17-8 však což? I kdybych zdraví dal, 17-9 jedu na s veselostí 17-10 jak děvče na svůj první bál. 18-1 Jsem vůbec kým v podlé službě? 18-2 Víc zvířetem než člověkem 18-3 jen v noci, když se její tužbě 18-4 eh, spráskal bych se, ďas to vem! 18-5 ona šatí, ona živí, 18-6 příživník jsem, který civí, 18-7 jen jak přijít na tobolku, 18-8 jak okrást ji, jak vzít mír, 18-9 jsem s taškáři a lotry v spolku 18-10 a to jsem voják, oficír!“ 19-1 A hulán, jako podťat, na zem 19-2 s hlasitým vzlykem sebou švih, 19-3 do koberce vtisk čelo rázem 19-4 a ležel tak u nohou mých 19-5 a vzlykal hlučně, křečovitě 19-6Rytmistře, vždyť jste jako dítě!“ 19-7 A tak jej vzhůru k sobě táhnu 19-8 jak list se chvěje: „ to vím 19-9 na její život čerta sáhnu, 19-10 však sebe jistě zastřelím! 20-1 Což myslíte, že se zbavím? 20-2 Že do opravdy pustí ? 20-3 Ten rozvod, na svou čest vám pravím, 20-4 nemyslí ona upřímně. 20-5 Jen nový rozmar jde hlavou, 20-6 být mučenicí zajímavou 20-7 na šíji sedí mi, krev pije 20-8 jak zajícovi lasice 20-9 a seskočí mi teprv s šíje, 20-10 padnu ve prach silnice.“ 21-1 Den na to musil hulán milý 21-2 jet na manevry. S bohem dal 21-3 a uzavřený, zasmušilý, 21-4 knír kroutě v kočár usedal 21-5Cožnepojedem na nádraží?“ 21-6 se paní Zofky maně táži. 21-7Nupro !“ Lehký oheň přelil 21-8 lícemi. My vyjeli. 21-9 I hulán pohled rozveselil, 21-10 však oba tvrdě mlčeli. 22-1 Vlak připraven. Jen lehce ruky 22-2 se dotk rtem. Vstoup do vozu 22-3 a odtud pohled plný muky 22-4 k upřel stoje v ochozu. 22-5 A ona jakby neviděla, 22-6 po písku slunečníkem jela 22-7 stroj dýchábílý dým se táhle 22-8 do výšky sune k oblaku 22-9 signál znív tom ona náhle 22-10 vletěla k němu do vlaku. 23-1 Tak prostovlasá. A jedou, 23-2 jen v oknu ještě kývli mi, 23-3 tou lící ona mdlou a bledou, 23-4 on kníry svými rusými 23-5 a jsou v dáli... Co dál? Pranic. 24-1 Povídka došla svojich hranic. 24-2 Známosti z láznívždyť to víte. – 24-3 Jste zpovědníkem bezděky 24-4 a zítra jen se rozletíte, 24-5 zmizíte si na věky.

Patří do shluku

francie, veličenstvo, napoleon, tuilerie, císař, revoluce, bourbon, paříž, rus, robespierre

171. báseň z celkových 535

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Do památníku jednomu ze mnohých. (Bohdan Kaminský)
  2. VII. VLASY. (Josef Svatopluk Machar)
  3. 15. –21. ČERVENCE 1935 (Josef Svatopluk Machar)
  4. VÍDEŇ. (Josef Svatopluk Machar)
  5. None (Karel Havlíček Borovský)
  6. JEHO DOPOLEDNE Z R. 1805. (Josef Svatopluk Machar)
  7. IX. HORROR VACUI. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Z DENÍKU Mlle DE T. (Josef Svatopluk Machar)
  9. SLAVNOSTNÍ* SCÉNA. (Viktor Dyk)
  10. Z DENÍKU Mlle DE T. (Josef Svatopluk Machar)