Sen.

Jaroslav Martinec

Sen.
Hoj, jasné nebe! na něm slunko plálo a pod ním země, jako první máj. Což tedy divu, že si srdce přálo ten tepla zdroj a na zemi tu ráj? Ba, každá rozkoš, která srdcem hnula, vybudila vždy nových tužeb hlas, a tužba city nové budí zas, že ňadra bolem sladkým až se dmula. A každá rozkoš, která duší hnula, ve srdci dívčím sterý budí hlas, a každá rozkoš, která ňadra dmula, ohlasem blahým v srdce spěje zas! Již věřím tomu, že to lásky touha, co v každém kvítku něžný soucit hledá. Jen v místě tom, kde člověk jí se rouhárouhá, se stopa lásky nikdy zříti nedá! – Je to jen blud či pravda v sen se loudí? Snad obraznosti klamné jsou to zjevy? 33 To snivé oko v ráji země bloudí a v něm Bůh stvořil obraz české děvy! Aj! Což tu obraz! Mluvte ústa směle! Toť život sám v té svaté podobě! Není to duch jen v těla porobě, leč anděl sám ve posvěceném těle! Co má jsou ústa, aby rozkoš pěla a udivení svatým výrazem? Co slova má, aby tu soudit směla? Zde mluvil cit jen matným obrazem! *** Hoj jasné nebe! na něm slunko plálo a pod ním země, jako první máj! Ty srdce mé, tys lásky ráj si přálo? Již minul sen, a sen – to byl můj ráj! 34
Básně v knize Mladému pokolení:
  1. Mohútný proud u divém rozvlnění,
  2. Ku předu!
  3. Jsme bojovníci boží.
  4. Pryč s otročením na věky!
  5. Jsme všickni rovni sobě!
  6. A ona předc se točí!
  7. Na Prahu.
  8. Bratrům v Polsce.
  9. Píseň volnosti.
  10. Před bojem.
  11. Vždyť ty víš!
  12. Kde bloudíš, dívko má?
  13. I. Mnil jsem se býti hrdinou,
  14. II. Dívko! Tvoje krásné oko
  15. III. Mně zdá se svět již malým být,
  16. IV. Marie má! Sem oko Boží vzhlíží,
  17. Májová noc.
  18. Pěvcův odkaz.
  19. Sen.
  20. První píseň.
  21. A moje lampa dohořívá.
  22. I. Na Sioně, dcero slávy,
  23. II. Myšlénka to věru příliš smělá:
  24. III. Nechť i čas myšlénku velkou zvrátí,
  25. IV. Vstalo jitro – den se blížil druhý,
  26. V. Zvěstuj dceři na Sioně,
  27. VI. Duch jen tvůrčí širým světem vládne,
  28. VII. Svoboda je zřídlo blaha,
  29. VIII. Sestup níže s trůnu svého,
  30. IX. Tak divě vášeň burácí,
  31. V pokušení.
  32. Nehoda.
  33. Poselství.
  34. Má touha k moři zalétá!
  35. Proč ty ne, Augustine?
  36. Náš lid.
  37. Cnost a láska.
  38. Škoda, ach škoda je!
  39. Z domova.
  40. Kredo.
  41. Básníkovi.
  42. Za horou.
  43. Pobožnůstkář.
  44. A jsou to také Češi!
  45. Do kola!
  46. Memento mori!
  47. Ochmelené vlastenectví.
  48. My všickni budem svati!
  49. Na Parnasu.
  50. Labutí zpěv vysloužilého literáta.
  51. Ona předc se točí!
  52. I. Moudrost, je to velké slovo,
  53. II. Mnohý, synu, moudrost slaví,
  54. III. Již dlouho lidstvo čekalo,
  55. IV. Kdy Perun ještě hromem vlád’,
  56. V. Ten duch, jímž slavný Kollár pěl,
  57. VI. Kde mnoho prachu, mnoho lží;
  58. VII. Je mnoho lidí ve světě
  59. VIII. Ó, což se lidstvo vychloubá,
  60. IX. Svět když Tebe nepovznese,
  61. X. Že člověk všecko nevidí,
  62. XI. Kdož praví, svět že veliký,
  63. XII. Steré hrozí nebezpečí,
  64. XIII. Co nám chybí? Rcete směle!
  65. XIV. Hořký pláč a trpké usmívání,
  66. XV. Valně jsi se od té doby změnil,
  67. XVI. Nám chybí pepř, nám chybí sůl,
  68. XVII. Nepřichází všechno dobré s hůry.
  69. XVIII. Těžko zabít rozum zdravý,
  70. XIX. Sedumkráte za den padne
  71. XX. Teď jistě svět se rozpůlí
  72. XXI. Zpívají i vrabci
  73. XXII. Nehoda, můj soused,
  74. XXIII. Tys druhdy vtip, ó Čechie,
  75. XXIV. Nevymřeli ještě klassikové,
  76. XXV. Kdybych hlásal dědů slavné činy,
  77. XXVI. Jen směle tlucte na dveře
  78. XXVII. Již neplač, synu kultury,
  79. XXVIII. Tož slyšet křiku ze všech stran
  80. XXIX. Již staré praví přísloví,
  81. XXX. Jedna, dvě, tři, čtyry
  82. Našim pseudovlastencům.
  83. I. Mnoho na mně, mnoho žádáš,
  84. II. Věř to, že se časy stále,
  85. (A. W.)
  86. (J. E. W.)
  87. (V. N.)
  88. Proč není duchy vidět?
  89. Naše kritika.
  90. Já a On.
  91. Vlastenec – mučedlník.
  92. Vlastenec.
  93. České honoráry.
  94. Rád bych věděl.
  95. Ty naše baby.
  96. Pro útěchu!
  97. Neuznanému geniu.
  98. Svatá hlouposť!
  99. Zbožný Jan.
  100. Verše do památníku.
  101. Vtip na vtip.
  102. Kandidátům velkých hodností.
  103. U nás.
  104. Naše divadlo.
  105. Resignace.
  106. Velký a malý.
  107. Trefil!
  108. Na rozcestí.
  109. Na „Politické zlomky“ z roku 1850.
  110. Na rozloučenou.