V svých ňadrech zem prý živý oheň chová –
Rudolf Mayer
Básně v knize Básně:
- VĚČNOST.
- V POLEDNE.
- I. Již dlouho trvá všechno v mlčení,
- II. Tajemství velké v hvězdách uzavřeno,
- III. Jak divuplná noc, jak velekrásná,
- IV. Milenko má, ty noci tmavá, tichá –
- Letí divá vichřice,
- V pláči temný mrak se žene,
- Šerá noc a truchlivá,
- „Miluj!“ šeptá slza deštná,
- Nebe z hustých mračen dešť svůj lije,
- Jak pomníky nade hroby
- Dokud hory naše stanou,
- Kam jen oka mého zraky sáhnou,
- Tys jak anděl z jiných říší
- „Přijde Vesna, přijde,
- Choval jsem tě v objetí
- Nade námi lítala
- Hvězda lásky padala –
- Věřil jsem, jak se věřívá,
- Ba je tu v světě radostí,
- Srdce, moje srdce,
- Má duše, hořem sklíčená,
- Přes věcností věcné změny
- I. Ticho, – ani vánek nezachvívá
- II. Nad horami červánek zhasíná,
- III. Nad tebou, růže vadnoucí,
- IV. Vzejdi nad mým žitím truchlým,
- Neříkej více, že je Ganges svatý!
- Tys lotos můj, ty květe nad vše milý,
- Divná to moc v tvém oku uslzeném,
- Ta štíhlá palma v listův plném květu
- V tvých ňádrech bydlí holubice bílá,
- Netěš to srdce, co mi v prsou bije,
- Báj.
- PLAVEC.
- V NOCI.
- PÍSEŇ JUANY.
- BUĎ S BOHEM.
- KOZÁCKÁ.
- TICHO.
- Z RÁJE!
- MELODIE.
- ZHYNEŠ!
- TOBĚ.
- Po všechen čas je v lidu víra živá,
- V svých ňadrech zem prý živý oheň chová –
- Tak jednám já, myšlének svých co stín
- V myšlénkách člověk nebe boří,
- Jen jednu vlasť ti osud dal
- Nemluví a nežaluje
- Buď šťastna, ty dívenko má,
- Bratrství a Svoboda! Ty heslo dvojí,
- Dobo Žižky, dobo svatých bojů,
- K minulosti památkám svým drahým
- BÍLÁ HORA.
- PRAVÝ ČECH.
- PROSLOV K OSLAVĚ HAVLÍČKA.
- SEFENUSSAR.