BÍLÁ HORA.

Rudolf Mayer

BÍLÁ HORA.
Horo bílá, horo žalu Což nám ran jsi nadělala! Ty bys byla v Boží chválu Český národ pochovala! Pochovala v lůno zkázy Na staletou naši slávu; – Osekalas bujné mlází, Nechala jen růsti trávu! Horo bílá, horo hrůzy, Jak jsi nás tu pohubila! V krásný ráj zavedla núzi, V pláč nám radost proměnila! [92] Oloupila naše chrámy, Našim katům všecko dala; Od věků co stálo s námi, V prach a popel zahrabala! Horo bílá – horo hříchů Jak jsi lid náš ukovala! Z srdce vyrvala mu pýchu, Svobodu mu svatou vzala! Trní nastlala mu v lůže, V staleté soužila zlobě – Tak že ani Bůh nemůže Odpustit ty hříchy tobě! Psáno 27. února na den, kdy měly vyjít statuty sněmů zemských léta Páně 1861.
93
Básně v knize Básně:
  1. VĚČNOST.
  2. V POLEDNE.
  3. I. Již dlouho trvá všechno v mlčení,
  4. II. Tajemství velké v hvězdách uzavřeno,
  5. III. Jak divuplná noc, jak velekrásná,
  6. IV. Milenko má, ty noci tmavá, tichá –
  7. Letí divá vichřice,
  8. V pláči temný mrak se žene,
  9. Šerá noc a truchlivá,
  10. „Miluj!“ šeptá slza deštná,
  11. Nebe z hustých mračen dešť svůj lije,
  12. Jak pomníky nade hroby
  13. Dokud hory naše stanou,
  14. Kam jen oka mého zraky sáhnou,
  15. Tys jak anděl z jiných říší
  16. „Přijde Vesna, přijde,
  17. Choval jsem tě v objetí
  18. Nade námi lítala
  19. Hvězda lásky padala –
  20. Věřil jsem, jak se věřívá,
  21. Ba je tu v světě radostí,
  22. Srdce, moje srdce,
  23. Má duše, hořem sklíčená,
  24. Přes věcností věcné změny
  25. I. Ticho, – ani vánek nezachvívá
  26. II. Nad horami červánek zhasíná,
  27. III. Nad tebou, růže vadnoucí,
  28. IV. Vzejdi nad mým žitím truchlým,
  29. Neříkej více, že je Ganges svatý!
  30. Tys lotos můj, ty květe nad vše milý,
  31. Divná to moc v tvém oku uslzeném,
  32. Ta štíhlá palma v listův plném květu
  33. V tvých ňádrech bydlí holubice bílá,
  34. Netěš to srdce, co mi v prsou bije,
  35. Báj.
  36. PLAVEC.
  37. V NOCI.
  38. PÍSEŇ JUANY.
  39. BUĎ S BOHEM.
  40. KOZÁCKÁ.
  41. TICHO.
  42. Z RÁJE!
  43. MELODIE.
  44. ZHYNEŠ!
  45. TOBĚ.
  46. Po všechen čas je v lidu víra živá,
  47. V svých ňadrech zem prý živý oheň chová –
  48. Tak jednám já, myšlének svých co stín
  49. V myšlénkách člověk nebe boří,
  50. Jen jednu vlasť ti osud dal
  51. Nemluví a nežaluje
  52. Buď šťastna, ty dívenko má,
  53. Bratrství a Svoboda! Ty heslo dvojí,
  54. Dobo Žižky, dobo svatých bojů,
  55. K minulosti památkám svým drahým
  56. BÍLÁ HORA.
  57. PRAVÝ ČECH.
  58. PROSLOV K OSLAVĚ HAVLÍČKA.
  59. SEFENUSSAR.