Návrat

Emanuel Miřiovský

K domovu spěchá vlasti syn, jenž za své zmíral bratry a šlechetenství v ňadrech měl, byť zval se synem chátry. A myslí si, jak as to jest, když matce v náruč klesá, a myslí si, jak as to jest, když dvojí srdce plesá. A jak tak myslí na ten čas, cesta se mu krátí, a myslí si, jak as to jest, když hoch se z vojny vrátí. – Tam matka sedí u stolu a z modliteb si říká, an někdo zvolna u dveří závoru poodmyká. A hoch jen myslí, co as milého řekne k duši, jen zdali dobrá matička i návrat jeho tuší. A spřádá řeč si z pěkných slov a mnoho chce říci, však napřed že ji políbí v tu starostlivou líci. U dveří klapla závora, matka se z židle zdvihne a u dveří se postava jako známá mihne. A již jsou sobě v náruči, on políbil ji v líci, však na vše, na vše zapomněl, co milého chtěl říci!

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

282. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Krásná Vasilisa. (Vilém Ambrož)
  2. OPUŠTĚNÁ MATKA. (Jan Evangelista Nečas)
  3. DCEŘINO ŠŤĚSTÍ. (Vítězslav Hálek)
  4. 10. Matka v hrobě... o dědictví (Jaromír Březanovský)
  5. Tu nad mým ložem zapomenut visí, (Xaver Dvořák)
  6. Vzkázka matičce. (Beneš Metod Kulda)
  7. XII. Matičko, rci – byl bůh kdy mlád (Vítězslav Hálek)
  8. 17. Jenom třísně. (Jan Karafiát)
  9. Nekřtěňátko. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V. Utrhla se nitka, (Josef Kalus)