DCEŘINO ŠŤĚSTÍ.

Vítězslav Hálek

Šlo mladé děvče ulicí, jí nouze šatí vzrůst a krásu, a kolem ní šel mladý pán – ten celý zbledl od úžasu. Až mu ten pohled v duši sáh’, on z lehka v patách kráčí za ní: „Pojď ke mně, dítě, do domu, a žít tam budeš jako paní.“ Již v kmentu jde a hedbáví, na stole stříbro jen a zlato, nedávno ještě s matkou žal – jak lehce zapomenout na to! A někdo klepe na dvéře: „Ó, sousta jen se stolu spadlá!“ Ten známý hlas – toť matčin hlas, to její tvář a ruka zvadlá. Když zřela v kment ji oděnou, zlou ránu k srdci ucítila; ve štěstí dcera žila dál – matka to štěstí nepřežila.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

329. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XII. Matičko, rci – byl bůh kdy mlád (Vítězslav Hálek)
  2. Rozhovor. (Bohdan Kaminský)
  3. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  4. ZLATÝ KOLOVRAT. (Karel Jaromír Erben)
  5. ŠOTEK NELENKA. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. Šli jsme podle hučícího moře, ( H. Uden)
  7. Krásná Vasilisa. (Vilém Ambrož)
  8. Píseň o tkaní. (František Chládek)
  9. Zlaté předivo. (Adolf Heyduk)
  10. Rudé listí. (Adolf Heyduk)