DCEŘINO ŠŤĚSTÍ.

Vítězslav Hálek

DCEŘINO ŠŤĚSTÍ. (1863.)
Šlo mladé děvče ulicí, jí nouze šatí vzrůst a krásu, a kolem ní šel mladý pán – ten celý zbledl od úžasu. Až mu ten pohled v duši sáh’, on z lehka v patách kráčí za ní: „Pojď ke mně, dítě, do domu, a žít tam budeš jako paní.“ Již v kmentu jde a hedbáví, na stole stříbro jen a zlato, nedávno ještě s matkou žal – jak lehce zapomenout na to! A někdo klepe na dvéře: „Ó, sousta jen se stolu spadlá!“ Ten známý hlas – toť matčin hlas, to její tvář a ruka zvadlá. Když zřela v kment ji oděnou, zlou ránu k srdci ucítila; ve štěstí dcera žila dál – matka to štěstí nepřežila. 8
Básně v knize Balad a romancí řada druhá (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9):
  1. ROMANCE O JEDNOM PASÁKOVI.
  2. STARÝ ZNÁMÝ.
  3. MATĚJ.
  4. DCEŘINO ŠŤĚSTÍ.
  5. NA MOŘI.
  6. ÚTĚCHA.
  7. NA BŘEHU.
  8. ZAZDĚNÝ MNICH.
  9. VE SVÁTEK.
  10. AMOR NA CESTÁCH.
  11. SVATEBNÍ ŠAT.
  12. MRTVÁ HLÍNA.
  13. MLADÝ PTÁČNÍK.
  14. NÁŠ BASAŘ.
  15. MANŽEL DOBRÁK.
  16. U STARÝCH VRB.
  17. STATKU DĚDIC.
  18. KRÁL JIŘÍ PODĚBRAD A LEGÁT FANTIN.
  19. NA RANNÍ.
  20. KNÍŽECÍ SOUD.
  21. VRBY NAD POTOKEM.