AMOR NA CESTÁCH.

Vítězslav Hálek

AMOR NA CESTÁCH. (1864.)
Šel amor kolem kláštera a hvízdal pěknou notu: „Fortníku, pusť mne na nocleh, dej místa mému hrotu. 13 Pěkné vám nesu vzkázání od mlaďounkého mnicha, noc jednu byl jsem u něho, a tři noci už vzdychá.“ Byl fortník šelma, hrubý Jan – „Aj, hle, tuláckou chasu! I klášter obrátit chce v rub – jdi spát si třeba k ďasu.“ To z okna panna slyšela, jí bylo hocha líto, a přemýšlela celou noc, kterak zas napraví to. „Fortníku, muži nelidský, co v mysl se ti klade? Hoch z rodiny je umělců, ti vítaní jsou všade. Ti svět i klášter přemohou lehkýma písničkama; kdy uhostit jej mohl mnich, proč nemohla bych sama?“ Aj, kdo zas klepe na dvéře? Ten včerejší, ten samý, a fortník, jak by vyměněn, jej vítá poklonami. 14 Již vcházel sem a vcházel tam, nebál se ni té šelmy, ráno si hvízdal písničku a liboval si velmi.
Básně v knize Balad a romancí řada druhá (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9):
  1. ROMANCE O JEDNOM PASÁKOVI.
  2. STARÝ ZNÁMÝ.
  3. MATĚJ.
  4. DCEŘINO ŠŤĚSTÍ.
  5. NA MOŘI.
  6. ÚTĚCHA.
  7. NA BŘEHU.
  8. ZAZDĚNÝ MNICH.
  9. VE SVÁTEK.
  10. AMOR NA CESTÁCH.
  11. SVATEBNÍ ŠAT.
  12. MRTVÁ HLÍNA.
  13. MLADÝ PTÁČNÍK.
  14. NÁŠ BASAŘ.
  15. MANŽEL DOBRÁK.
  16. U STARÝCH VRB.
  17. STATKU DĚDIC.
  18. KRÁL JIŘÍ PODĚBRAD A LEGÁT FANTIN.
  19. NA RANNÍ.
  20. KNÍŽECÍ SOUD.
  21. VRBY NAD POTOKEM.