Já smál jsem se a ty jsi plakala

Emanuel Miřiovský

Já smál jsem se a ty jsi plakala. Kol temná noc jak tváře cikána, kdy od večera bloudí do rána a kol se dívá v němém úsměvu, poslední zbytek trhá z oděvu a klne lidem, svět chce rozbořit, surovost mění každý za pocit a čelo horké klada do dlaně chce zvonit sobě vzdechem ku hraně. Kol temná noc a na mé tváři smích – nuž co to za vinu, a snad to taky hřích? Srdce mi puklo, krev se vypryskla, červeným zlatem můj se pokryl háv – a já tě prosil, štkal: pekla mne zbav a tys mně ani ruku nestiskla. Teď puká srdce tvé i stydne žár a já ti smích přináším v svatodar; teď tvoje krev se srdcem rozlívá – však oko mé se na tě nedívá, a hledí přec, však jakby z ocele, co jindy mělo žáry převřelé, a na svědomí tvém kdy nelpí hřích – pak ať je proklet divoký můj smích. Já kdysi plakal jako sirý syn, kdy kladli jemu matku do země a nadějí všech prchal před ním stín – ty odvrátila jsi se ode mne. Ty ženo žen s tím okem milosti, v němž kdo svůj na čas pohled zahostí, umírá láskou, něhou, zápalem, – ty ženo žen v tom zraku nestálém. A já jsem plakal jako v první den, kdy poznal člověk, že je všecko sen, že všecko sen a jarní noci dech otravný štír na krásných perutěch; a já jsem plakal – co ty pláče mi? Teď nelká se již více na zemi, teď každý za cílem se ubírá a málo na tom, kdo dnes umírá, neb kdo dnes mladou lásku pochoval. Teď každý chvátá, aby došel dál. Teď smích se divý klade na mou tvář a noha tvá se sklání před oltář, tvá ruka vzpíná se a v pohledu tvém čísti je, že bílé od ledu a tuhé jako půlnoční je mráz – – Ty’s smála se, teď já se směju zas – pak já se smál – a ty jsi plakala!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

1064. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOC. (Herma Pilbauerová)
  2. Přítomnost. (Boleslav L. Černý)
  3. KLÁŠTER. (Vladimír Houdek)
  4. Národní píseň. (Karel Babánek)
  5. Když slunka úsměv zlatý... (Josef Kalus)
  6. HVĚZDÁM. (Bohdan Kaminský)
  7. Když se šeří... (Anna Simerská)
  8. TIŠE SE DÍVÁM... (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. ŠEL ČLOVĚK... (Antonín Klášterský)
  10. ÚSMĚV (Rudolf Medek)