Vzpomínky.

Otakar Mokrý

K družným prsům v roztoužení kloním čelo zachmuřené, a vzpomínky tiše kráčí v duši sněním obestřené. Slyším zase šumět moře, plné pláče, plné vzlyku, jak zoufalým ňadrem stená v šedých skalisk těsném šiku. Slyším ples a bujnou vřavu, tance vír a kastanětu, z lůna hájů citronových teskný plískot vodometů; před zrakem se v mlžné dáli ve snu oliv přísvit šeří a bílý květ oranžový snáší se mi do kadeří. Chladím skráně rozžhavené v trávě vlhké pod pinií a usínám v hudbě větrů pod kvetoucí magnolií... Zatím z družných prsou žhavý vzdech na čelo moje vane, a potají do kadeří z věrných očí slza kane. – –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

133. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. ANDANTE. (Karel Babánek)
  3. Deštivá noc. (Julius Alois Koráb)
  4. V ŠERU. (Bohdan Kaminský)
  5. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  6. Pod topoly. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Píseň zvonů. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  9. KDY DUŠE MÁ – (Karel Babánek)
  10. Do ciziny. (Albína Dvořáková-Mráčková)