Elegie u hrobu mých rodičů.

Josef Krasoslav Chmelenský

Dítě zde plakalo, zde lkát mládenci je slušno; Dítě co tu ztratilo, mládenec i zde hledá. Darmo hledá a nadarmo úpí – neslyší hroby nářky; Sotva že ach! bolné ozvěna opětuje. – Ó proč jsem nemohl poznat těch, jenž zrodili mne? Proč Bůh je v letech k sobě jarých povolal? Proč mně přáno není se kochat ze milosti synovské? Proč, co jiným dáno, proč jen odepřeno mně? – Kol sebe patře vidím, jak dítky své přemilostně Objímá matka; zřím – a slzy mně kanou. Tam zas otec se synem rozmlouvaje, háje prochází S ním, když já chci mluvit, jít, běda! k rovci musím. Kdož v světě zakvílí a kdož zaplesá v světě se mnou? Co, rcel jsem: „zaplesá?“ Můželi ten zaplesat, An přísnou je rukou losu drán, an všecky radosti Jen podlé názvu zná, žel komu za věno dán? – Než lkát nechci, že více není vás; věčně pokoj vám; Ba! radovat se budu, mou že nezříte bolest.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

261. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROČ SE TVÁŘ MÁ ZASMUŠILA? (Jaroslav Vrchlický)
  2. IX. Kdož je nezná, co nám srdce trudí, (Josef Uhlíř)
  3. BRATŘI. (Karel Hynek Mácha)
  4. Borsa. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. ELIZA. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. BOLESLAV. (Karel Hynek Mácha)
  7. Noc pásašská 1). (Siegfried Kapper)
  8. (Růže na bílé hoře.) (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. (ZLOMEK BEZ NADPISU.) (Václav Bolemír Nebeský)
  10. Smutný pastýř. (Jan z Hvězdy)