Připlynuli, pominuli...

Augustin Eugen Mužík

Připlynuli, pominuli krásní dnové jako řeka, která stále od nás stéká dál a dále, do daleka – nech je jít! Zašuměli, uletěli krásní dnové jako ptáci, ještě se jich křídel bílý odlesk v šeru dálky ztrácí – nech je jít! Dnové zrádní, zlí a chladní, hřáli jste nás malou chvíli, a přec byli tak jste milí – nech je jít! Marná touho! Ještě dlouho budem svoje ruce spínat, dlouho budem stát a čekat, než si zvyknem zapomínat, vlastního se přání lekat, zvolna mřít...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

221. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vlny řeky. (Xaver Dvořák)
  2. PO BOUŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PTÁCI. (Otakar Auředníček)
  4. BŘÍZY. (František Eisler)
  5. PŘÍCHOD PODZIMU. (Zikmund Winter)
  6. STÍN. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V DEŠTIVÝCH DNECH (Antonín Klášterský)
  8. RÁNO NA VSI. (Ladislav Linhart)
  9. V mlze. (Alois Škampa)
  10. Listopad. (Karel Babánek)