Píseň tkalce.

Augustin Eugen Mužík

Jen hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chléb(Na) Mé plátno bělounké rost a se šíři(Na) buď jemné a hladké jak holoubků pýří(Na) buď čisté jak závěj sněhová(Na) Mé ruce mé nožky v taktu tom ručím(Na) jak věčně vás jednou písničkou mučím(Na) tak dlouho až hrob mne pochová(Na) Jen hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chleb(Na) To plátynko jemné košilkou bude(Na) pro jedno poupátko malé a chudé(Na) kéž lepší je čeká života los(Na) Toť jak by se na svět byl nenarodil(Na) kdo prožil zde celý života podíl(Na) jen v hadříčkách vetchých a bos(Na) Jen hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chléb(Na) Svou šije si výbavu nad tebe kloní(Na) svou hlavinku děvče písničkou zvoní(Na) jí veselou sladký růžový ret(Na) Pod útlými prsty jak budeš se chvěti(Na) až ženich se nachýlí ku děvčeti(Na) a zulíbá vroucně těch rtíků květ(Na) Jen hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chléb(Na) Ach slyším vzlykání to bledá žena(Na) nad tebou plátno hebounké sténá(Na) muž zemřel jí spása rodiny(Na) Teď rubáš mu šije svou hlavu věsí(Na) a vzpomíná zlá ji budoucnost děsí(Na) ó krvavé slzy chudiny(Na) Jen hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chléb(Na) Ó plátynko z tebe nábožnou pílí(Na) šat mešní se stvoří čistý a bílý(Na) jenž zahalí Boha pozemský stan(Na) Před tváří nebe kdy člověk se sklání(Na) ty záři jak věčné slitování(Na) jímž k lidem se níží světů Pán(Na) Jen hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chléb(Na) Tě vezmou a pás jenž krví je vzňatý(Na) a spojí vás v svobody prapor svatý(Na) jejž do boje ponese česká pěst(Na) Před všemi vždy ku předu mocně a směle(Na) věj hrůzu a bázeň na nepřítele(Na) ať zvědí že lev náš posud živ jest(Na) Jen hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chléb(Na) Vždy smutně a stejně tak neustále(Na) den ode dne od roku rok zas dále(Na) až smrt mi potrhá osnovu(Na) Má ruka pak na vždy zahálet bude(Na) bez památky setlí v zemi té chudé(Na) však duše má uzří svou obnovu(Na) Jen hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chléb(Na) Až na prahu ráje tajemném stanu(Na) pak bez bázně řeknu věčnému Pánu(Na) Ty Bože já chudý jen tkadlec jsem(Na) Já celý svůj život ve práci spálil(Na) já nereptal denně tě písničkou chválil(Na) ó viď že teď také smím vkročit sem(Na) Jen chutě a hbitě(Na) probíhej člunku mi hebounké nitě(Na) můj stave jen chutě si klep(Na) vždyť drahý je chléb(Na)

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

19. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kolovrátek. (Karel Sudimír Šnajdr)
  2. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  3. Bělička. (František Ladislav Čelakovský)
  4. Žaly nevěstiny. (Jaroslav Tichý)
  5. VI. MORRIS ROSENFELD. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Něco za něco. (Adolf Heyduk)
  7. Sluníčko. (Josef Václav Sládek)
  8. Na „našem“ hřbitově. (Herma Pilbauerová)
  9. NA PŮDĚ. (Eliška Krásnohorská)
  10. XIII. Zem, sotva ji sluníčko ohřeje, (Jan Neruda)