Na „našem“ hřbitově.

Herma Pilbauerová

Zas po letech tu na tvém stojím prahu! Tak přátelsky mně zdá se jak bys kýval z těch polí, niv a hájů v úsměvu, a náruč snivou tiše otevíral. Křiž starý ční jak maják v modro nebe, kol vlnami hrob ke hrobu se vine – v těch roztříštil se žití sterý člun... A přec se z trosek tolik míru line! Z nich věčnost snuje vlákno nekonečné, ta věčnost veliká z té pídi země, v níž pohřebila vše, co život dal. Ten zatím k novým bojům zvedá témě. – Ó hřbitove, rci, zkad ty klid svůj béřeš? Či z modra nebe? z jeho slunce žáru? či z květů vůně, zpěvu ptačího? – – – Ne, vždyť to vše i z života je darů. „Je zídka moje – zapomnění řekou; vše, co ti v ňadru pláče, jásá, bouří, co radostí či žalem hruď ti rve, se na mém prahu v bezdno věčné hrouží.“ – A ticho zas i vnitř i vně i vůkol, i v duši padá krůpěj z Lethe řeky... a věčnost navíjí nit bez konce dál z kužele, jenž rodí věků věky.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

93. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  2. PÍSEŇ PONOCNÉHO (František Odvalil)
  3. NA PŮDĚ. (Eliška Krásnohorská)
  4. Mně teskno po tobě, (Irma Geisslová)
  5. V noci sám. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Vikev na kopečku. (Karel Sudimír Šnajdr)
  7. SVÍZEL SYŘIŠŤOVÝ. (Sigismund Bouška)
  8. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  9. LÉK. (Adolf Heyduk)
  10. Píseň kolovratu. (Karel Babánek)