PÍSEŇ PONOCNÉHO

František Odvalil

Tak jenom hezky tiše – od výčepu dále! Jsou okenice staré pevně zavřené! Ať kvasí si tam v dusném, zachmuřeném sále, až mrzutý je šenkýř zrána vyžene. Tak jenom tiše dál! A ozvěnou mých kroků mlčení ulic volný tok svůj článkuje... A dál noc přede táhlou, tišivou tu sloku – vše zakleto jak na dně moří v spánku je. Ty ruce klesly všecky – mozolné i jemné, jež bolestí neb pýchou svojí tuhnuly, a oči usnuly, ty sivé, šedé, temné, i pohrdavé modré oči usnuly. Tak napadlo to na nás, blažené a smírné, nic nebouří se, nelká, nic se nechvěje; jak by z té výše nebes nedozírné na celý svět se snesly míru závěje. Ó obraze, jež černým hedvábím jsi vyšit a starým stříbrem bledým v šerý aksamit, křiklavé tóny dovedl jsi ztišit a tisíc odstínů té jedné, měkké barvy slít. Tak jenom tiše, tiše, – dokud kouzlo jímá to království mé krásné – pánem jsem těch niv, než přijde zase den a vzbudí vše, co dřímá, pak z krále bude otrok – jako býval dřív.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

116. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V noci sám. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Na „našem“ hřbitově. (Herma Pilbauerová)
  3. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  4. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  5. Zlatá nit. (Otakar Mokrý)
  6. Kolovrátek. (Jan Neruda)
  7. Bílá růže. (Josef Uhlíř)
  8. Podzimní. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Krásná Vasilisa. (Vilém Ambrož)
  10. Měsíc. (Josef Kalus)