SVÍZEL SYŘIŠŤOVÝ.

Sigismund Bouška

Vidím tvůj úsměv radostný, blažený, vyčarovaný, když jsem ti utrhl žluté ty plameny, příteli, kvítek tvůj zamilovaný. S večerem tměla se cesta i okolí, doutnaly hroudy, na mezi svítily ohnivé chocholy, jiskrami křížků ty dýchaly troudy. Vzal jsi ten svízel a láskal ho pohledem, samoty druha, vlna to vytryskla ztajená pod ledem, vzpomínka nevinná, radosti vzpruha. Z minula kytka nám svízele kynula chumáčem zlatým, v jiný kraj vzpomínka lehounce plynula přátelství proudem svatým.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

224. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  2. Jaro. (Martin Alexander Přibil)
  3. Záhrobní sen. (Antonín Klášterský)
  4. Na „našem“ hřbitově. (Herma Pilbauerová)
  5. LÁSKA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  7. Norny. (Julius Zeyer)
  8. XIII. Zem, sotva ji sluníčko ohřeje, (Jan Neruda)
  9. V noci sám. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Mně teskno po tobě, (Irma Geisslová)