PŘÁNÍ.

Augustin Eugen Mužík

Ó chtěl bych mrakem být, jenž nad krajem se vznáší, když mladé obilí chce píti vláhy proud. Ó chtěl bych úrodu té půdě vlíti naší a zahynout. Ó chtěl bych býti dnem, dnem letním, plným žáru, v němž svítí zlatý klas i hroznu modrý zrak, ó chtěl bych jedním dnem být, plným nebes darů, a zhynout pak. Ó chtěl bych písní být, jež hučí českou zemí v den Krista vzkříšení, když kraj prost zimy pout, ó chtěl bych vítězně se vznésti nad bor lemy a zahynout. Ó chtěl bych ležeti tu, žertva bojů slavných, hruď křížem proťatu a v srdci rány pal, ó chtěl bych mrtev být za návrat plesů dávných a cítit dál.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

417. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O Malínském křenu. (Adolf Heyduk)
  2. Chci žít! (Xaver Dvořák)
  3. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  4. NAŠIM ORÁČŮM (Xaver Dvořák)
  5. IV. SKŘIVÁNEK. (František Serafínský Procházka)
  6. SLAVNÝ KVĚTEN. (František Taufer)
  7. To nejlepší. (Jan Pelíšek)
  8. FINALE. (Adolf Červinka)
  9. SVATEBNÍ. (Adolf Červinka)
  10. FŠ (Rudolf Medek)