Uzříšli kvítek.

Václav Antonín Crha

Uzříšli kvítek, přítelkyně má, za ranní rosy, za ranního vánku: věz, že ten kvítek, jenž tě zajímá, tráví jak Ty – věk posud za červánků. A když se slunko výše pozvedá, obrací vstříc mu outlé lístky svoje a prosedně naň k nebi pohlédá: – – tušíť snad kvítek příštího dne znoje. Co ale dcero v kvítku spočívá vložil Tvůj Bůh též v Tvoji outlou duši: hlubokýmť citem dívka oplývá, lépe než muži změnu štěstí tuší. Sklíčí-li Tě kdy, dcero, tušení, že hrozí zmar snad duše blahobytu: o neustávej, pro Bůh, v modlení a hleď jako kvítek, vzhůru – ku blankytu.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

124. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VANDA. (Otakar Červinka)
  2. 14. Včela. (František Sušil)
  3. 1. Poznání. (Václav Věnceslav Ráb)
  4. U kolíbky děvčete. (Václav Stach)
  5. VEČERNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  6. SONETA (Stanislav Popelka)
  7. Zvěstování. (František Sušil)
  8. Trojné kvítko. (Anna Vlastimila Růžičková)
  9. 21. Komu jednou láskou blahou (Karel Marie Drahotín Villani)
  10. Jeden den. (Josef Wenzig)