Na Tě nesmím zapominout!

Václav Antonín Crha

Až mne celý národ pozná někdy, a mé jméno v zámcích bude zněti; až tam stařec šedý, dívka něžná i to děcko bude písně mé si pěti, až mi věnec slávy bude určen a vlast mi ho do vlasů již spínat; zvolám k světu: nejsem tu sám, zde po boku ženušku mám, na tu nesmím, nesmím zapomínat! Až mne strasti potkají snad kruté, nepřátelé budou se mi smáti, až mi blaho, štěstí, zdraví vyrvou a já opuštěn tu budu státi; až mi po životu sáhat budou a již již mne počnou stínat: šeptat budu: zapomeňte na mne, proklejte mne, ne však ženu, na tu nesmím, nesmím zapomínat! A až v soudný den se z hrobu zdvihnem, bychom za své skutky plat svůj vzali, a Bůh zvolá: „Pojďte spravedliví, co jste pro vlast věrně bojovali;“ – až mne k slávě věčné povolá Bůh a již nebes blaženost mi bude kynout, zvolám k Bohu,: „Otče, já mám ženu, hle, tu vedle mne je, dej, ať s anjeli Ti slávu pěje, tu, můj Bože, musím věčně k srdci vinout, na tu nesmím nikdy, nikdy zapominout!

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

79. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Já jsem Čech! (Simeon Karel Macháček)
  2. Ach to by bylo nejlíp snad... (Adolf Heyduk)
  3. 12. Jakýs ctitel starých časů (Karel Marie Drahotín Villani)
  4. LXIV. Nechci Šárku oslaviti v zpěvu, (František Jaroslav Kamenický)
  5. Motýl. (Václav Antonín Crha)
  6. Kdyby tak Frau’nlob verše mé (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  7. 57. Byl to Seraf ve člověcké pleti! (František Sušil)
  8. XIII. A tak podnes zem ta slove Čechy, (František Jaroslav Kamenický)
  9. Epilog. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. KMET VLASTENEC. (Václav Jaromír Picek)