Dlel Přemysl jun na Vyšehradě(J5m)
Jen návštěvou tam zajel po prvé(J5m)
Co slýchal v chůvy dětských pohádkách(J5m)
o jeho lesku dnes vše jasně zřel(J5m)
až duše mladá v něm se ztajila(J5m)
a srdce bilo chycené jak ptáče(J5f)
Však nad vše strnul mladou kněžici(J5m)
když spatřil v bílé roucho oděnu(J5m)
ty zlaté vlasy volně splývající(J5f)
a svatý odlesk rodu na čele(J5m)
To bylo jak by jara bohyně(J5m)
sestoupla na zem Sotva moh se ptát(J5m)
jak sluje Libuše mu kdosi děl(J5m)
a jméno to mu v duši zaznělo(J5m)
jak píseň slavíků v křích domova(J5m)
Jej děva také neznala se mihla(J5f)
jen o slavnosti zašla s družkami(J5m)
a už jí nezřel Přemysl snad už(J5m)
ji nikdy neuzří jen jednou jen(J5m)
Ach jednou jednou pouze v životě(J5m)
Pak hody byly slavné Libuše(J5m)
jen sotva v nich se kmitla dívčí stud(J5m)
a lidu mrav jí zůstat velely(J5m)
kdes ve příbytku žen A Přemysl(J5m)
ji ještě jednou zahlédl ne víc(J5m)
Byl krásný měsíc Růžen v květech plál(J5m)
a září nebes hořel Poledne(J5m)
se překlonilo sladký zemdlel den(J5m)
jen tepem zrání v přírodě se vlně(J5f)
Přemysl zašel ve knížecí sad(J5m)
To byla chvíle pták kdy oněmí(J5m)
a motýl v květ se stulí mlčí všecko(J5f)
jen růže voní mocněj mízou sladkou(J5f)
vrouc od kořene v květ a každý tvor(J5m)
se chvěje vůní tou(J3m)
Pod lipou rozkvetlou(J3m)
jak sníh by zase na ni napadal(J5m)
tak sladce zdravě sytě voněla(J5m)
jak Země dech tam stanul Přemysl(J5m)
a zadumal se Nad ním pěnička(J5m)
usedla na sněti a holátka(J5m)
svá nakrmivši pěla vroucí zpěv(J5m)
zpěv lásky života A ze svých dum(J5m)
tím zpěvem probudil se Přemysl(J5m)
a cítil náhle ránu u srdce(J5m)
jak kdyby kdosi hruď mu otevřel(J5m)
oštěpem ostrým můžeš zahojit(J5m)
ji matko lípo svojím balsámem(J5m)
Ne nelze doufat v nic ó bláhové(J5m)
ty srdce zmlkni uč se zapomínat(J5f)
však zapomenout možno zapomenout(J5f)
Buď tak to usoudili bohové(J5m)
a nutno stát se Vzdechl Přemysl(J5m)
a nazpět kráčel náhle stanul zas(J5m)
jak Perunem by božím zasažen(J5m)
Tu před ním v růžích dívka ležela(J5m)
jak víla něžná všecka hořící(J5m)
odleskem růží na lících a v čele(J5f)
sníh nevinnosti spala dřímala(J5m)
a ze sna tiše tak se usmívala(J5f)
A byla sama poupě růžové(J5m)
tak v sebe ještě zpola ztajené(J5m)
jen rty jí rudly prudkým zážehem(J5m)
Jen jednou jednou v žití pomyslil(J5m)
si Přemysl ať mocní bohové(J5m)
mne potom trescí za můj drzý pych(J5m)
A sehnul se tak k spíci Libuši(J5m)
a v hrůze a přec v sladké rozkoši(J5m)
jak svatokrádežně by svatého(J5m)
se dotek plamene jí na rty tisk(J5m)
svůj první polibek tak nekonečný(J5f)
Však dříve nežli mohl odejít(J5m)
se probudila Libuše jak sen(J5m)
by plynul dál jí líbezný tak sladce(J5f)
se usmála a víčka přivřela(J5m)
a snila dál svůj bílý dívčí sen(J5m)
A Přemysl k ní jemně nakloněn(J5m)
dál líbal žhavě višňový ten ret(J5m)
a pěnička mu pěla nad hlavou(J5m)
a růže kolem sladce voněly(J5m)
a stará lípa zasypávala(J5m)
jích mladé hlavy květů lavinou(J5m)