Velké řeky – velké duše.

Augustin Eugen Mužík

Velká řeka teče zvolna, z hloubi smutně, temně hučí – jest to píseň tichá, bolná, jíž se velká duše mučí. Velká řeka teče chladně kolem květných niv a lesů. Nekvetou jí růže na dně a na bokách věnce vřesu. Nahá skála v ní se shlíží v mrazném, přísném pohrdání. Srna k ní se nepřiblíží, skřivan k ní se neuklání. Potoky a říčky všecky, v nichž se koupe vzdušná víla, ten smích panen, šepot dětský zhltala a pohubila. Pohřbila v své šeré duši pohádky a báje lesní a teď spěje tichou hluší, o vílách již lehkých nesní. Je tak smutná – neuvítá, co by srdcem v slasti chvělo, časem pouze v ní se zmítá utopené bílé tělo... A tak zvolna spěje k moři a v něm v neznámu se tratí. Nazpět touží – bouří v hoři... Ale už se nenavrátí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

378. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

báseň bez názvu (Karel Leger)
Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
PÍSEŇ DUŠE. (Jaroslav Vrchlický)
VZPOMÍNKA. (Antonín Klášterský)
V soumraku. (Jaroslav Vrchlický)
Idylla stezky. (Alois Škampa)
U řek. (Antonín Sova)
Podobenství. (Svatopluk Čech)
RYBÁK. (Karel Leger)
U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)