Matkám básníků.

Augustin Eugen Mužík

Kmen silný v bájném lese poesie, on, matky, z vašich srdcí vyrost’ mízy, v něm vaší krve kypí oheň ryzí a svatost mléka, již co dítě pije. Snad mrtvy jste, snad šedinami kryje se vaše drahá skráň jak stříbra přízí, i nechať vaše jméno, pověst mizí, když duše vaše dále v dětech žije! A vše, co snilo mlčky srdce matky, pak našlo mluvu kovovou a žhavou, co svatý prach již mír má hrobu sladký. Kdo poznal jinak lidskou moudrost pravou, než jak zní z duší matek její zvěst: že všecko zde jen láska, láska jest!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

706. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pausa. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Na bílém listu. (Eliška Krásnohorská)
  3. 205. Slovo. (Jan Petr Jordan)
  4. II. To není tvrdý přísných dogmat Bůh, (Antonín Macek)
  5. None (Josef Holý)
  6. KARLU TOMANOVI (Antonín Sova)
  7. O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne, (Adolf Racek)
  8. XXII. Vzít život, jak je, proniknout jej cele, (Antonín Macek)
  9. BÁSNÍCI. (Josef Svatopluk Machar)
  10. HLAS VNITŘNÍ. (František Táborský)