6. Tichý jsem co harfa bezestrunná

Karel Hynek Mácha

Tichý jsem co harfa bezestrunná Zavěšená v kobce otců přešlých; Tichý, v zásvitu jak světů vzešlých Nade hroby noc jest stříbroluná. Však co chová harfa v spustlém klínu? Kdo mi tajné, její žaly poví? Kdo vyřekne a kdo ustanoví, Co noc tichá v bledém tají stínu? Větřík vzdechne v harfy lůno duté, A ta, již strůny žádné nemá Zalká zvuky nezapomenuté. – A noc tichá? – Zraky žalonosné Šírou zemi kryje slza němá! Či ne slza? – snad jen kapky rosné? –

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

76. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MNÍCH. (Karel Hynek Mácha)
  2. Májová noc. (Jaroslav Martinec)
  3. DĚVA OPUŠTĚNÁ. (Václav Věnceslav Ráb)
  4. NA POPRAVIŠTI. (Karel Hynek Mácha)
  5. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  6. None (Václav Vojáček)
  7. SRDCI MÉMU. (Karel Hynek Mácha)
  8. TÁBOR. (Otakar Červinka)
  9. 21. O harfo dávnověká, (Karel Hynek Mácha)
  10. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)