– Zašlo slunce za modravé hory,

Karel Hynek Mácha

Zašlo slunce za modravé hory, Poslední v oblacích požár plane, Lehký větřík temným lesem vane, Pernaté sen v náruč jímá sbory. Vzdálené se v soumrak tratí dvory, Zdá se svět, že v temnu pozůstane; Však jen zdá se, v brzku Lůna vstane, Světlem svým osvítí všecky tvory. Vzešly hvězdy v rouchu jasném, zlatém, Na vysokém z tmělých nebes trůnu, Předcházejíc kněžnu noci, Lůnu, Spatřily mne na zarostlém hrobě; – Žaly kryji ve srdci rozňatém, Touhou plál jsem po minulé době!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

147. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Hynek Mácha)
  2. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  3. VII. (Karel Sabina)
  4. TĚŽKOMYSLNOST. (Karel Hynek Mácha)
  5. 77. Večer na podzim. (František Sušil)
  6. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  7. 80. Sejití. (Jan Slavomír Tomíček)
  8. POSLEDNÍ SLAVÍK. (Karel Sabina)
  9. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  10. ZPĚVEC. (Karel Hynek Mácha)