V ŽELEZNIČNÍM KUPÉ

Jan Neruda

Vlak chvíli už byl zase v plném spěchu(J5f) a drkot kol a šramot vozních svorů(J5f) chrast kolejí i jiné zvuky tupé(J5f) se slívaly zas do táhlého vzdechu(J5f) my v novém byli spolu rozhovoru(J5f) vtom klika cvakla u našeho kupé(J5f) se dvířka odevřela v beranici(J5f) muž stál tu silný tváře větrem smáhlé(J5f) Nuž právě tedy jedem přes hranici(J5f) a zavřel zas a bylo ticho náhlé(J5f) Muž hlava rodiny zde cestující(J5f) chvějící rukou k cloně okna sáhnul(J5f) a rychle rychle do koutku ji stáhnul(J5f) by dychtivému nevadila oku(J5f) choť jeho jako laň se svižně zvedla(J5f) a spustivši se ku mužovu boku(J5f) na jeho rámě přitiskla se lící(J5f) a dcerka jejich desíti tak roků(J5f) ku protějšímu oknu hbitě sedla(J5f) v klín dala ručky zbožně ven vyhlédla(J5f) Též já byl tich můj jazyk pod olovem(J5f) vždyť hřích by byl teď vyrušit je slovem(J5f) Tou náhodou jež cestovníky svádí(J5f) a cizí lid si mžikem skamarádí(J5f) jsme sešli se a sesedli si spolu(J5f) a za řeči jsem brzy důvěrníkem(J5f) se stal všech radostí jich i všech bolů(J5f) Před osmi roky touž se cestou brali(J5f) když utíkali z vlasti před zánikem(J5f) zleť drápy osudu zde do nich praly(J5f) dál dále krok jich pevnou půdu hledal(J5f) jak pták by sedal a se zase zvedal(J5f) až zakotvili kdesi pod Kavkazem(J5f) tam spokojenost sedla zas k jich stolu(J5f) Teď přivoláni staré matky vzkazem(J5f) se na návštěvu domů ubírali(J5f) Jakž byli nepokojní rozechvělí(J5f) jakž se jim ruce třásly oči skvěly(J5f) jak zvláštní tón teď šlehal rozhovorem(J5f) když blížili jsme se již ku hranici(J5f) A proto byl jsem slední na stanici(J5f) sám tajně promluvil si s konduktorem(J5f) by v pravý čas nám sdělil vlak že veze(J5f) nás tedy již přes české vlasti meze(J5f) Vlast domov slova kouzelného zvuku(J5f) Tak ticho je ba jako ve kostele(J5f) když bez kněze a varhan osamělé(J5f) se duše choulí a při srdce tluku(J5f) bol s blahem jako ve číši se mísí(J5f) Jen kradmo někdy oči svoje zvednu(J5f) a krátkým mžikem po ostatních vzhlednu(J5f) ret jejich jako v modlitbě se vlní(J5f) zrak jejich jako ku pláči se plní(J5f) ba na řasách již věru rosa visí(J5f) Vlast domov velká vskutku božská slova(J5f) jak rázem při nich každá žilka hraje(J5f) jak člověk udivně se při nich chová(J5f) Přec tentýž ráz zde horského je kraje(J5f) dřív jaký byl už na moravské straně(J5f) kraj přepůvabný pravda tvary různé(J5f) semknuté skály průzory zas luzné(J5f) kde malá ves se pne po skalní hraně(J5f) jak by tu stály věru jesle svaté(J5f) sníh po údolu bílým stříbrem svítí(J5f) led po smrčinách rudým zlatem třpytí(J5f) a nad tím nebe modře rozepjaté(J5f) je krásné to však bylo dřív již krásné(J5f) a přec těm lidem celá duše žasne(J5f) A já Ač sdílný bývá pocit taký(J5f) já klidný jsem jsem jenom divák němý(J5f) Vy plačte si já zatím sedím v suchu(J5f) Já já co to co náhle kypí v duchu(J5f) Pojednou srdce k hrdlu poskočilo(J5f) i zamíhalo se před mými zraky(J5f) jak by tam venku světlo bleskné dštilo(J5f) déšť briliantový tam padal k zemi(J5f) Děvčátko vstalo Čile k matce milé(J5f) se přitulilo ručky otočilo(J5f) a něco šepce Nech mě na pokoji(J5f) Co chce Chce však mi nedošlo už k sluchu(J5f) Nu dej jí tedy je teď k tomu chvíle(J5f) proč vychovala jsi tak dcerku svoji(J5f) A matka ráda novému as ruchu(J5f) po brašně sáhajíc s úsměvem vstala(J5f) a něco vyňala a dcerce dala(J5f) Malička skříňka ve obálce bílé(J5f) a dcerka vtiskla na ni polibení(J5f) Já přihlížím To pamlsek as není(J5f) No pověz pánu co máš pod rukama(J5f) Však děvče upřeně jen k zemi hledí(J5f) ať matka nutí dítě slova nedí(J5f) Já tedy budu vypravovat sama(J5f) Když stěhovali jsme se do ciziny(J5f) šly s sebou steré věru divné věci(J5f) a mezi nimi šel i ptáček v kleci(J5f) Byl chocholouš Ach pane jak ten zpíval(J5f) Kde domov můj i jiné písně uměl(J5f) v dáli tam kde kraj tak cize jiný(J5f) za skrovné zrno malou za obsluhu(J5f) nám útěchou ba často blahem býval(J5f) když zpěv tak vířivě mu z hrdla šuměl(J5f) nám zdálo se jsme na domácím luhu(J5f) Až jednou podzimní to bylo ráno(J5f) v své kleci ležel a měl dozpíváno(J5f) My kropili jej hladili a hřáli(J5f) ba prosili víc oudy neokřály(J5f) Nuž rakvičku jsme tedy urobili(J5f) a když v ní ležel nehybně a němě(J5f) tu jeho kostičkám jsme přislíbili(J5f) že zavezem je zpět do české země(J5f)

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

99. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA STANICI. (Karel Babánek)
  2. Z VLAKU. (Josef Svatopluk Machar)
  3. NESMĚJTE SE! (Ferdinand Tomek)
  4. Pohřeb. (Stanislav Kostka Neumann)
  5. VLAK. (Viktor Dyk)
  6. OPUŠTĚNÝ LOM. (Otakar Theer)
  7. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  8. BIČ. (J. B. Polom)
  9. Do dálky! (Jaroslav Vrchlický)
  10. SVATBA V SALCBURKU (Karel Hugo Hilar)