I. Již lučina je zkosena,

Jan Neruda

I.
Již lučina je zkosena, Již lučina je zkosena,
jaká to, jaká vůně! hle, klásky blednou, blednou stony, a nad tím celý oblak vonný se vznáší jak by z bájné tůně. Ach takhle, pěvče, zahynout jako ta luční tráva! Ret bledni již, Tvůj skon Ti věště, a na něm nechť Ti píseň ještě v omamnou sloku povyzrává. [29]

Kniha Prosté motivy (1883)
Autor Jan Neruda

Další vydání

I. Již lučina je zkosena, v knize Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)