VII. Když jsem mlád byl – když jsem mlád byl,

Jan Neruda

Když jsem mlád byl – když jsem mlád byl, jaká vůně byla v lesích, jaká zeleň po lučinách, jaké modro na nebesích! Co si v prsou písní hrálo, co jich na rtech poletalo – vše mi v světě v píseň zrálo, vše a vše se zpěvem stalo! Myšlénka v zpěv proměněná zvonila jak ocel zvoní, šuměla hor nad temena, jak když orel mraky honí. Ach jak zněly mladé slohy jasným zvukem, slyšny všude, myslím, že z mých zpěvů mnohý také přes hrob zvučet bude! Přišel podzim – těžké časy – náhle les víc nemá vůně, lučina ne květů více, nebe modra ve svém lůně. Přišel podzim, dny s ním rmutné, šerá rána, noci černé, myšlénky v nich k smrti smutné, nedozírné, nedoměrné! Myšlénka se pírkem chvěje, hlas se jako lístek třese, a co teď ret slabý pěje, víc se přes hrob nepřenese.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

501. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Prostonárodní Musa. (František Jaroslav Kamenický)
  2. TĚŽKOMYSLNOST. (Karel Hynek Mácha)
  3. Trojí píseň. (Matěj Havelka)
  4. Těžkomyslnost. (Jan z Hvězdy)
  5. 71. Na tě myslím, když tmy šeré hynou, (Jan Kollár)
  6. Jedné z Růží Sáronských. (Siegfried Kapper)
  7. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  8. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  9. Z JITRA. (Karel Sabina)
  10. XLVII. Křivánek. (František Matouš Klácel)