LÁSKA RŮŽE

Jan Neruda

Po lásce už zastesklo se růži: „Přijď, o slunko, ohnivý můj muži, přijď, o přijď, a dej mně políbení, bez lásky v tom světě žití není.“ Vyslyšelo slunko, sklonilo se, dotknulo se keře zlatou září, dotknutím už poupě rozvilo se, zčervenalo jako panna v tváři. Políbilo po prvé – růže jakby z krve, políbilo druhykrát – počala už barvou hrát – líbalo a líbalo – na smrť se už dívalo. Zavolalo větříček, přišel květů hrobníček, řeklo mu, kde růže chorá květe, pohrobil ji někde v šírém světě.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

184. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. Kristovy růže. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Slzičky. (František Jaromír Rubeš)
  5. VIDĚL JSEM RUCE... (Kamil Berdych)
  6. VZDECH. (Adolf Brabec)
  7. XLIV. Já o růži prosil, (Josef Uhlíř)
  8. Jí. (Václav Jaromír Picek)
  9. Věnečky. (Simeon Karel Macháček)
  10. LILIE. (Josef Lukavský)