JEDINÉ ZBÝVÁ.

Adolf Bohuslav Dostal

Všecko jsem řekl na marno, do větru, a teď mne duše bolí, a přec ten opar bolesti nesetru útěchou jakoukoli. Dozněla píseň horkého života, refrén je bezbarvý, chudý. Ale když osud temnem se mihotá, bolest je plamének rudý.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

345. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁLADA. (Karel Hugo Hilar)
  2. Co písní mojí prokvetlo, (Jiřík Luděk Moravský)
  3. V podzim. (František Chládek)
  4. VIDĚNÍ. (Adolf Brabec)
  5. CESTOU. (Karel Babánek)
  6. SLOKY. (Vladimír Frída)
  7. O SAMOTĚ. (Josef Václav Sládek)
  8. LII. V duši mé vždy jako v lese, (Vítězslav Hálek)
  9. V DNECH LISTOPADU. (Roman Hašek)
  10. PODZIM. (Antonín Sova)