SMUTNÉ VEČERY.

Otakar Auředníček

Za smutných večerů blouznění duši chvátí, kdy v ulic šerý stín svítilny žlutě planou, kdy srdce zvonů všech ve vzduchu slyšíš lkáti a žhavé slzy hvězd z řas mraků zvolna kanou, kdy z oken proudí zář a povozy v tmu letí a časem nevěstky kol stín se mihne šedý, neb zástup umělců, již, zpátečníky kletí, v stín nocí chladných jdou vždy dojmů na výzvědy. A pak juž stichne vše a vichr svítilnami jen řinčí truchlivě a kolem oken svistí, – a duše v noci té jde v blouznění a klamy a jako padající hvězda v tmě se čistí.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

325. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. zavražděný sen (Stanislav Kostka Neumann)
  2. V DEŠTI. (Adolf Červinka)
  3. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  4. CESTOU TOVÁRNÍ ČTVRTÍ. (Antonín Klášterský)
  5. VEČERNÍ TOUHY. (Adolf Červinka)
  6. Mraky. (Adolf Heyduk)
  7. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  8. JARNÍ MOTIV. (Adolf Červinka)
  9. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NA KŘIŽOVATKÁCH. (Josef Svatopluk Machar)