POVZDECH

Stanislav Kostka Neumann

Když vtrhnou do lesa dělníci a počnou razit si cestu a budovati silnici k nádraží nebo městu, když kamením zní a železem ryk inženýrského hladu a klidné věci s klidným snem rvány jsou ze svého řádu, tu vyhnán z tichého doupěte i drobný živočich lesní z řinčící bouře té prokleté, jež kolem něho běsní, s životem holým prchá jen, řev lidský v patách maje – Tak hnán a štván a pokořen a jemu se podobaje mu závidím, neb jeho jest svět před ním, noc mezi vřesem. Mě z místa na místo staví pěst, on volnou cestu má lesem.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

211. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Do památníku (Petr Křička)
  2. 2. Kout země zasněný lehce, (Karel Babánek)
  3. Zimní krajina. (Jaroslav Vrchlický)
  4. (VESUV.) ( H. Uden)
  5. Nad knihou písní Aristida Bruanta: Dans la rue. (Emanuel z Čenkova)
  6. ZASE V RUCHU MĚSTSKÉM. (Ferdinand Tomek)
  7. Píseň strojvodiče. (A. K. Lešan)
  8. ŘÍJNOVÉ JITRO. (Bohumil Adámek)
  9. 46. Velení. (Jan Slavomír Tomíček)
  10. NOČNÍ PRÁCE (Stanislav Kostka Neumann)