II   Když o pěti ráno vyskočím

Stanislav Kostka Neumann

Když o pěti ráno vyskočím v studené temno jitra, vodotrysk něžné radosti zpívá mi v bazénu nitra. Když ráno pak vcházíš do dveří, v každičkém nervu to cítím, sedím však jako byrokrat nad hromobitím. A když pak stojím před tebou, nic nedovedu ti říci: pro tebe slova jsou chudá a hrubá, má kněžno bledolící. Mám strach, že přelud rozbiji, když hlasitěji jen hlesnu... A myslím, že brzy auto mě přejede, protože chodím jak ve snu.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

416. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  2. Chansona Azraelova.*) (Antonín Koukl)
  3. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  4. letovisko (Stanislav Kostka Neumann)
  5. I. Dusné okamžiky. (Robert Hammerling.)  (Josef Kuchař)
  6. NA SVĚDOMÍ MÉ KLEPE VINA CIZÍ (Antonín Sova)
  7. Deštivá Odyssea. (Roman Hašek)
  8. V POLEDNE. (Karel Skřivan)
  9. Jest tma! – – (Vilém Bitnar)
  10. PO TVÉM ODJEZDU (Vladimír Frída)