letovisko

Stanislav Kostka Neumann

na splavu mi bílá voda buší do prsou, kolem šumí slunná shoda země s oblohou; zeleň, řeka, tělo, slunce jeden zpěv a lesk: pouze na hluboké strunce po tobě, mé druhé slunce, v srdci brouká stesk. ticho, jas. a přece v dálce temno, zloba, shon, bachratý tam, oddán válce, funí babylon; všecko ničí, všecko maří, zhnusí noc i den: nad ním jen mi lunou září něha pobledlých tvých tváří, útěcha má, sen. ticho, jas. jen ošemetná, marná iluse. zhořkla mi už slova vzletná, chůze po duze. daleko je do pohody. nedojdeme my. jdu-li přece, zbodán trudy, s tebou, hvězdo, vím i kudy, za nadějemi!

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

328. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  2. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  3. Jest tma! – – (Vilém Bitnar)
  4. VEČERNÍ TOUHY. (Adolf Červinka)
  5. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PO TMĚ SE STESKLO MI... (Viktor Dyk)
  7. LXVIII. Cesta prašná, cesta dlouhá... (Jaroslav Vrchlický)
  8. V POLEDNE. (Karel Skřivan)
  9. IMPROMPTU. (Josef Svatopluk Machar)
  10. VYŠEHRAD. (Antonín Klášterský)