V POLEDNE.

Karel Skřivan

O polední hodině v tiché lesní dolině uleh’ jsem si do trávy. Slunce vršky prokmitá, v trávě muška zlatitá houpá se mi u hlavy. Mlčení jde samotou, jen mé tělo s duší mou tajné vede rozpravy. Poslouchám a nedýchám, směju se jich pletichám – člověka to pobaví: Mé tělo, tělisko, ty žoku masa a kostí! To žádný neví, co mám s tebou mrzutostí. Když řeknu: Ulétněm tomu pozemskému dusnu – ty zívneš jako lev a lehneš si: „Já usnu.“ A vztahuji-li ruku po hvězdnatém kvítí, ty cupeš jako děcko a chceš dýmku míti. Když závoje tajemství už počínám se chápat, ty myslíš jen, co bumbat a co papat... Ach, já bych chtěl být lehkým andílkem, ty obrůstáš mne sádlem, sádýlkem – ty protivná masitá taško! Nu, počkej, počkej, však ty budeš plakat, až po mém hrobě žabky budou skákat! Nu, počkej, přijdeš ty špendlíčkem kopat – a nebude už rýčů, nebude už lopat – ty protivná větroplaško!...

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

374. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  2. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  3. Píseň cestaře. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VEČERNÍ TOUHY. (Adolf Červinka)
  5. VI. Bojím se samoty – nechte mne jít (Karel Mašek)
  6. letovisko (Stanislav Kostka Neumann)
  7. POVÍDKA ZE SYCHROVA. (Bohdan Kaminský)
  8. Nálada. (Bohdan Kaminský)
  9. PO OBĚDĚ. (František Táborský)
  10. PÍSEŇ O TULÁKOVI (Antonín Sova)