Píseň cestaře.

Jaroslav Vrchlický

U silnice v potu tváře tluku kamení, z křemene vzplá časem záře, tím však v sny mé samotáře nic se nezmění. Panstvo jede na kočáře... Tluku kamení. Od škarpy své, tich zde sedím, sotva zvednu zrak, a když ob čas v dálku hledím, ani slova při tom nedím, zřím jen v samý mrak, k otázkám i odpovědím chodců všech jsem němý vrak, sotva zvednu zrak. Třískám klidně do křemene, je to drsný zvuk, krev se časem v spánky žene, vdechy dávno potlačené, ohlas dávných muk, ven se valí – já je zdusím... není času, bušit musím... je to drsný zvuk. Tu se po silnici mihne babka s nůší svou, smavé děvče zrak můj stihne, za ním do dálky se zdvihne, zrak se zamží tmou, s vakem cizí cestující štíhlý, student bledolící, jako stíny jdou. Jako stíny ve svítilně kouzelné kol jdou, co já třískám v křemen pilně ráznou paží svou. Cestařem být – práce tuhá, až se člověk otřese. Zdali jednou klidu duha nad moji skráň sklene se? V křemeni to divě tryská... Bůh tak v svoje světy tříská... Vyčkej – doba spásy blízká klid ti v hrobě přinese.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

263. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  2. VEČERNÍ TOUHY. (Adolf Červinka)
  3. PO TMĚ SE STESKLO MI... (Viktor Dyk)
  4. V POLEDNE. (Karel Skřivan)
  5. INSOMNIA. (Antonín Klášterský)
  6. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  7. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Triumfy. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PO OBĚDĚ. (František Táborský)