ZASTESKNUTÍ.

Adolf Bohuslav Dostal

Můj domku v polích, jak se mi už stýská po samotě v tvých několika zdech, po zahrádce, v niž teď už podzim leh’, a která růží poslední se blýská. A tichý smutek u srdce mne stiská, když vhroužen zrakem v moře pražských střech své duše na dně slyším dlouhý vzdech: můj domku v polích, jak se mi už stýská! Je volno touze pod oblohou volnou, kde z hloubky noci země slyšíš dech a amen šeptat vlastní horký vzdech, kde věčné pravdy k jádru duše prolnou, a žít je snadno, i když smrt je blízká. Můj domku v polích, už se mi tu stýská!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

1029. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. HODINY. (Karel Václav Rais)
  3. DOMOV (Božena Benešová)
  4. JE CELÝ DOMOV TVŮJ V MÉM SRDCI UZAVŘEN (Antonín Sova)
  5. DÍVÁM SE OKNEM Z JIZBY. ZA JARNÍHO DEŠTĚ. (Karel Červinka)
  6. POSLEDNÍ TRÁVĚ (Antonín Sova)
  7. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  8. CO MLUVIL DOMEK V OVOCNÉM SADU (Antonín Sova)
  9. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  10. ODPOVĚĎ. (Jaroslav Vrchlický)