Protesty.

Stanislav Kostka Neumann

Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy, ty davy bědné, davy rozespalé, v nichž není trocha síly rvát se spolu za čest svou aspoň, když ne za vítězství? Je dohráno... A ticho, hrozné ticho... To tragedie byla pro arénu, kde diváci i zatleskat jsou líni. Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy, jež, krvežíznivé, o nová čísla žurnálů svádí pouliční bitky? Jsme stále v ohni, stále poraženi, jdem do boje juž napřed poraženi... A davy? Hlučí na svých promenádách a politiku žvaní v pivovaře a fráse lapou z tribun, z parlamentu. To abys automaty měl, ne svaly, by, když duch zoufá, dále pracovaly. – Ach, hochu, ticho! – – Lépe takhle bít se, než takového vítěze jít v stopách!

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

36. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dva sonety listopadové. (Viktor Dyk)
  2. EPIGRAM. (Viktor Dyk)
  3. SLOKY. (Antonín Sova)
  4. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  5. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Z ČESKÝCH PARADOXŮ. (Hugo Kepka)
  7. 413. Usadiv nás tedy na koberci (Jan Kollár)
  8. VII. Dohrál jsem! a lačná tužeb káně (Josef Václav Frič)
  9. Epilog. (Josef František Karas)
  10. Ten konec! (Jaroslav Vrchlický)